Původ názvů barev - černá

15. únor 2011

Tématem dnešního jazykového koutku budou opět barvy, a to původ jejich názvů. Na které se dnes můžeme těšit? – ptám se...

Pro dnešní jazykový koutek jsem se inspirovala jedním posluchačem, který vyslovil přání dozvědět se něco o barvě černé. Za námět samozřejmě děkuji a pokusím se věrného posluchače nezklamat.
Jen tak pro zajímavost jsem vyhledala ve Slovníku českých synonym všechny významy slova „černý“ – uvádí se zde 7 různých významových odstínů. Slovo „černý“ může znamenat za prvé: tmavý nebo temný; za druhé: smutný, chmurný, neblahý či nešťastný; za třetí: špatný nebo zlý; za čtvrté: zakázaný, nelegální, pokoutní, tajný; za páté: černošský; za šesté: klerikální, fašistický a za sedmé: smuteční. Tyto významy zaručeně nejsou všechny, protože mě napadá například ještě: neplatící – ve spojení černý pasažér nebo hluboký – ve významu černý les.

Jak se tedy název černé barvy do češtiny dostal?

Původ slova „černý“ je všeslovanský. Už v praslovanštině se objevuje tvar čьrnъ, kterému odpovídá staroindický tvar kršná-. V indoevropštině byl rekonstruován kmen krsno-, jehož přesný vývoj je dosti nejistý. Můžeme se ale mezi odborníky setkat i s názorem, že tento tvar je odvozeninou od slova třešně, což by mělo i logické opodstatnění, neboť některé druhy třešní jsou při dozrání či přezrání prakticky černé.
Jiný případ je u slova černý ve významu tajný či zakázaný; jedná se vlastně o přenesený význam, protože činnosti tajné a zakázané se odehrávaly zejména v noci.

V souvislosti s černou barvou by byla škoda nezmínit barvu antracitovou a ebenovou.

Kdysi velmi módní antracitová barva má původ ve slově antracit. Posluchači určitě dobře vědí, že se jedná o nejstarší a nejvýhřevnější černé uhlí. Slovo k nám přešlo přes latinu z řeckého slova ánthrax, jehož význam byl „žhavý uhlík“.
Daleko exotičtější původ má barva ebenová. Souvisí samozřejmě se slovem eben, což je druh vzácného, tvrdého černého dřeva. Původ tohoto slova je egyptský a do češtiny se dostalo opět přes latinu, kam přešlo slovo ébenos z řečtiny. Do řečtiny se dostalo slovo z původního jazyka.


autoři: Stanislav Jurík , Jaroslava Nováková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.