Skutečnosti, pro které nemáme neutrální výrazy

8. únor 2016

Věděli jste, že – odborně řečeno ‒ v češtině existují skutečnosti, pro které nemáme neutrální výrazy? Co přesně to znamená nám jistě poněkud srozumitelněji, vysvětlí Martin Prošek.

Ta složitě znějící formulace v úvodu se dá myslím velmi přístupně vysvětlit na praktickém příkladu. Považte, že máte doplnit větu ve třídě je 17 příslušnými tvary slov kluk, hoch nebo chlapec. Použili byste ve třídě je 17 kluků, ve třídě je 17 hochů nebo ve třídě je 17 chlapců? Která z uvedených variant vám zní nejpřijatelněji?

Máte vy sám mezi těmito variantami nějakého favorita?

Samozřejmě mám, ale ještě chvíli ji neprozradím. Když znovu pečlivě posoudíme všechny varianty, myslím, že se shodneme, že možnost ve třídě je 17 kluků patří spíše do neformální mluvené řeči; věta ve třídě je 17 hochů působí naopak spíše knižně a poslední možnost, věta ve třídě je 17 chlapců je pro spisovný, psaný jazyk asi nejpřijatelnější, ale je na ní znát, že patří právě jen do spisovného projevu. Jinými slovy ani jedna z uvedených podob není úplně tzv. neutrální.

Můžeme si pro srovnání nějakou neutrální variantu uvést?

Když slova kluk, hoch a chlapec srovnáme třeba se slovem střecha, myslím, že bude jasné, co mám na mysli. Slovo střecha nepůsobí ani knižně, ani hovorově, ani jinak. Bude prostě ve všech kontextech pociťováno jako takzvaně neutrální, lidově řečeno nebude nám připadat „divné, nepatřičné“.

Což v případě kluka, hocha a chlapce prostě neplatí?

Přesně tak. Ještě upřesněme, že podle slovníků jsou slova chlapec a hoch neutrální, ale slovníkový příznak je jedna věc a reálně pociťovaný příznak je věc druhá. Jazyk se totiž vyvíjí a po čase se může od slovníkového údaje odchýlit, což se v tomto případě zřejmě stalo.

Jak se dá v takovém případě poradit s výběrem správné varianty?

Pokud hledáme „správnou“ variantu, je jasné, že nám asi jde o výraz, který bychom měli užít ve spisovné, zejména psané češtině. Takže slovo kluk můžeme vyřadit. S volbou mezi hochem a chlapcem může pomoci například Český národní korpus. Napoví nám už to, že slovo chlapec je téměř 5× častější než hoch. Kromě toho z korpusu zjistíme, že hoch se používá zdaleka nejčastěji v beletrii, na ostatní žánry připadá mnohem menší podíl užití. To potvrzuje jeho knižnost.

autoři: Stanislav Jurík , Martin Prošek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.