Tvoření tvarů sloves 11 let po vydání Pravidel českého pravopisu

10. leden 2005
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Minule jsme si společně připomínali podobu tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času u sloves typu sázet, konstatovali jsme, že tvary oni sází i oni sázejí jsou rovnocenné. Ovšem mohou se vyskytnout pochybnosti. Kolísání mezi typem prosit a sázet se mnohdy projevuje tím, že pochybujeme o tvoření tvarů i u poměrně frekventovaných sloves: muset, myslet a bydlet. Setkáváme se s dotazy - co je správně: oni myslí nebo oni myslejí? Podobně - oni musí nebo musejí? Oni bydlí nebo bydlejí? Oba tvary považujeme ve 3. osobě množného čísla ve tvarech přítomného času za rovnocenné - oni musí i musejí, oni myslí i myslejí, oni bydlí i bydlejí. Užití koncovky -ejí můžeme doporučit uživateli jazyka v případě, že chce jednoznačně vyjádřit, že se jedná o tvar 3. osoby množného čísla nebo v případě, že jde o odborný funkční styl.

U těchto sloves si často nejsme jisti ani správnou podobou infinitivu. Myslet nebo myslit? Muset nebo musit? A co bydlet nebo bydlit? I u tvarů infinitivu daných sloves se opět jedná o tvary dubletní. V pořádku jsou formy muset i musit, myslet i myslit nebo bydlet a bydlit.

S dubletními tvary se setkáme i u dalších sloves. Kodifikování existence dubletních tvarů slov je jednou z tendencí projevujících se Pravidlech českého pravopisu z roku 1993. Za neutrálně spisovné tvary považujeme píšu, pláču, ukážu, stejně jako oni píšou pláčou, ukážou. Také tvary peču, tluču, oni pečou, oni ukážou. Pokud jsme řekli, že jde o tvary neutrálně spisovné, pak to znamená, že je můžeme samozřejmě můžeme užít jak v projevu psaném, tak i v projevu mluveném. Tyto tvary byly dříve považovány za nespisovné a bohužel se i dnes někdy setkáváme s tím, že jsou stále označovány některými uživateli jazyka jako nespisovné. A bohužel jsme se s tímto názorem setkal i ve škole, kde tvar oni píšou byl klasifikován jako chyba. V této souvislosti je třeba připomenout, že tvary jako tluku, oni tlukou hodnotíme jako knižní.

A pokud si nebudeme u jednotlivých sloves jisti, kde můžeme najít radu a poučení? Můžeme nahlédnout buď do slovníkové části v Pravidlech českého pravopisu, musíme použít školní vydání, kde jsou u jednotlivých hesel uváděny i tvary slov nebo do jednosvazkového výkladového Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde kromě tvarů bude u hesla uvedena i jejich případná stylová charakteristika.

Odpovědi na dotazy posluchačů:

1. Je již spisovný tvar bysme v podmiňovacím způsobu?

Není, jediný kodifikovaný tvar je bychom. Můžeme diskutovat o tom, že tvar bychom vnímáme jako knižní a že není bohužel užíván ani v oficiálních projevech, tvar bysme však je stále nespisovný.

2. Jak správně napsat předložku na rozdíl? Dohromady nebo zvlášť?

Zvlášť. Pravidla českého pravopisu připouštějí u řady slov tohoto typu psaní zvlášt i dohromady, u tohoto výrazu je možné psát pouze zvlášť. Stejné je to i u nevlastní předložky na rozdíl od - i zde je možné psát pouze zvlášť.

autor: Helena Chýlová
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz