„Cenzurujete vysílání!“ namítají posluchači. Co na to ombudsman?

31. květen 2017

Naslouchá těm, kteří poslouchají. Milan Pokorný je více než rok ombudsmanem Českého rozhlasu. Za tu dobu ho nepřestávají překvapovat představy lidí o cenzuře programu, ale zaměstnat ho dokáže i svetr hozený přes kameru. To když čelí námitce, co se asi musí dít ve studiu, do kterého je takto zakrytý výhled. Veškeré podněty od posluchačů přitom důkladně prošetřuje.

Moderátor zastaví posluchače, který mluví příliš dlouho, případně nevybíravě. Vypadne signál při živém vstupu. Pravidelný host přestane docházet do vysílání. Tak vypadají poměrně běžné situace, které v rozhlasovém vysílání mohou nastat. Někteří posluchači se domnívají, že rozhlas v takových momentech program cenzuruje. „Nic takového jako cenzura nepřichází v úvahu. Vždycky je nějaký důvod, proč k situaci došlo,“ říká Pokorný a pro dokreslení mimo jiné uvádí případ s profesorem Jiřím Drahošem.

Ten ještě v roli předsedy Akademie věd ČR pravidelně chodil do vysílání jako host a seznamoval veřejnost s názory svými a vědecké obce. Jednoho dne se v programu neobjevil. „Okamžitě přišla reakce, že jsme patrně milovníci jiných prezidentských kandidátů a umetáme jim cestičku tím, že k mikrofonu nepustíme kandidáta, který by je mohl ohrozit,“ líčí ombudsman a přidává vysvětlení, že rozhodnutí přišlo naopak ze strany hosta: „Pan profesor Drahoš správně usoudil, že by nebylo fér, kdyby pokračoval ve svých vstupech i v situaci, kdy je oficiálním kandidátem na tuto vysokou státní funkci a Český rozhlas by ostatním protikandidátům neumožňoval vystupovat ve stejné míře v pořadu stejného formátu. Udělal to, co pokládám za správné a samozřejmé.“


Ze statutu ombudsmana Českého rozhlasu
Ombudsman Českého rozhlasu je zřízen za účelem prohloubení dialogu mezi posluchači a Českým rozhlasem jako médiem veřejné služby, zejména s ohledem na oprávněné zájmy posluchačů Českého rozhlasu.

Své podněty můžete uvést zde.

Člen Síně slávy Českého rozhlasu nepuštěn k mikrofonu?

Jak Pokorný dodává, případů podobných kauze s prezidentským kandidátem je víc. Řadí k nim i situaci s renomovaným novinářem Janem Petránkem, který se před časem neobjevil v původně avizovaném programu. Nakonec ho v éteru vystřídal host jiný. „Tady máte důkaz cenzury. To už nám nevysvětlíte jinak, než že se bojíte, že by Jan Petránek řekl třeba něco, co by se vám nemuselo líbit,“ zaznělo podle ombudsmana v reakcích posluchačů, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Pravým důvodem neúčasti Jana Petránka ve vysílání přitom byly jeho akutní zdravotní problémy, které si vyžádaly návštěvu nemocnice.

Představy versus realita

„Rozhlasový provoz je v podstatě daleko jednodušší, než si někteří posluchači myslí, a zároveň mnohem složitější. A teď jde o to, najít tu správnou míru, jak to posluchačům vysvětlovat, aby neměli pocit, že je obelháváte,“ odpovídá Pokorný na dotaz, do jaké míry lidé rozumějí chodu takové instituce, jako je Český rozhlas, a zda jejich námitky a připomínky vždy vycházejí z reálných představ.

Hluční sousedé? Nic pro rozhlasového ombudsmana

K humornějším momentům pak řadí ty, kdy posluchači jeho činnost nechtěně zaměňují s aktivitami ochránkyně lidských práv Anny Šabatové. Jednoho dne tak v kanceláři přivítal ženu, která se domáhala zásahu proti příliš hlučným sousedům. „Chtěla, abych s ní jel a dal všechno do pořádku,“ vzpomíná Pokorný pobaveně s tím, že by stěžovatelce sice rád ulehčil život, ale problematika přesáhla jeho pravomoci.


Posluchači mě logicky berou jako toho, kdo táhne za jeden provaz s pracovníky Českého rozhlasu. Rozhlasáci mě logicky berou jako toho, kdo táhne za jeden provaz s posluchači a je s posluchači proti nim.

Co se asi děje v rozhlasovém studiu?

„V jednom z regionálních studií si zase moderátorka dala na webovou kameru nějaký svetr nebo něco podobného, prostě ji přikryla. Bylo to asi nevědomé, možná si tím směrem něco odklidil i host. Nikdo z nich si pak překryté kamery nevšiml. Pozorná posluchačka se ale ozvala s námitkou, co se ve studiu asi odehrává za nepravosti, když pracovníci Českého rozhlasu záměrně zakryli kameru,“ připomíná ombudsman další úsměvný případ. Jak doplňuje, záležitost probral s vedoucím programu dané stanice a celá věc skončila smířlivě.

Kdo je Milan Pokorný?

Jaké vztahy má ombudsman s pracovníky rozhlasu, za kterými chodí s námitkami od posluchačů? Kdo a jakým způsobem hodnotí objektivitu zpravodajství? Kolik podnětů od lidí přichází? Co všechno z rozhlasového prostředí stačil Milan Pokorný poznat během své kariéry? Jak často se na něj obracejí politici? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.