Plzeňský pivovar nebyl nikdy oficiálně znárodněn

24. červenec 2016

Karel Svoboda je předsedou Správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni. Postavení zdědil po svém dědečkovi a tvrdí, že právovárečníci mají stále nárok na svůj podíl v pivovaru.

Právovárečnictví má svůj počátek už v roce 1295, kdy byla Plzeň založena a král Václav II. jí dal do vínku právo vařit pivo. Právo se nevztahuje na jednotlivce, nýbrž pouze na dům, který má povolení, takže se nedá říci, že je dědičné.

Velký rozkvět zažívalo právovárečnictví v Plzni od roku 1842, kdy byl založen městský pivovar a všechny držitele tohoto práva sjednotil k společnému cíli. Vyrobit pivo, které by se nekazilo a mohlo se vyvážet do větších vzdáleností. To se podařilo sládku Grolovi, kterého tímto úkolem pověřili právě právovárečníci. Od té doby se stalo plzeňské pivo světoznámým.

V roce 1945 byl pivovar znárodněn, ovšem Karel Svoboda tvrdí, že neprávoplatně. Příslušný dekret podepsal místo ministra jen úředník a takový doklad nemá žádnou hodnotu. Navíc tehdy platilo pravidlo, že za znárodněný majetek se poskytuje náhrad, což neplatí jen v případě zrádců a kolaborantů. Právovárečníci nic nedostali. Proto se po roce 1989, kdy znovu obnovili svou činnost, snaží domoci se svých práv soudní cestou.

Zprivatizování pivovaru společností Nomura bylo v roce 1998 provedeno hodně podivnou cestou, kterou Karel Svoboda nazývá velkou pivní loupeží. Pivovar už dávno vlastní jihoafrický majitel, který ho opět hodlá prodat, právovárečníci se snaží případného nového vlastníka upozornit, že majetek je zatížen mnoha žalobami.

Poslechněte si celý rozhovor Romana Stupky s předsedou Správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni Karlem Svobodou.

autor: Roman Stupka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.