Podepsáno kosmickým perem Andrewa Feustela

26. září 2014

Memorandum o založení Manětínské oblasti tmavé oblohy zdobí čtrnáct modrých podpisů a jeden černý. Ten připojil kosmickým perem amerického astronauta Andrewa Feustela, které používal při svém letu v raketoplánu Atlantis, Dr. Jiří Grygar. Řekl, že se mu zdá neuvěřitelné, že v České republice vzniká třetí oblast tmavé oblohy a tím se dostáváme na přední pozici v Evropě.

Ta Manětínská se stala první vnitrozemskou oblastí temného nebe v České republice s největším územím a největším počtem zakladatelů. Její rozloha je 346 km2. Astronomové sem jezdili a měřili tmu. Zjistili, že Manětínsko je, co se noční oblohy týká, srovnatelné například se Šumavou. Jaký je mezi městskou oblohou a tmavou oblohou na Manětínsku rozdíl? A víte, že nejmarkantnější je, pokud si chceme prohlédnout Mléčnou dráhu? Za příznivých okolností můžeme spatřit i některé vzácnější jevy jako například zvířetníkové světlo. Co je to? A kolik hvězd vůbec můžeme vidět? Prý na tomto místě až desetkrát více hvězd.

Tušili jste, že v Manětíně je jedna z největších kolonií netopýrů u nás? A že v České republice žije deset druhů sov, z toho sedm můžeme spatřit právě na Manětínsku? To všechno jsou otázky pro našeho hosta, ředitele Hvězdárny a planetária Plzeň Lumíra Honzíka. (zde)

Tuším, že vás jeho odpovědi budou zajímat. Stejně jako povídání o tom, že světelné znečištění znemožňuje pohled na hvězdnou oblohu a už postihuje více než dvě třetiny lidí na planetě. Začali jsme proměňovat noční prostředí výrazněji, než kdykoliv jindy v historii civilizace. Tím, že do noci vnášíme umělé světlo, porušujeme přirozenou rovnováhu světla a tmy v přírodě, která tu byla po tisíce let.

autor: Květa Bodollová
Spustit audio