Stromy se zjevují jako přízraky. K jejich návštěvě je nejlepší listopad

25. listopad 2015

Jaroslav Michálek působí v muzeu v Sokolově. Jeho hlavním oborem je botanika. Ve svém popisu práce ale má i mapování přírodního bohatství Krušných hor, jeho proměnu a ochranu.

Přírodovědné oddělení sokolovského muzea se zabývá dvěma základními obory, které vyplývají z celkové specializace muzea, tj. geologickým a botanickým disciplínám. Výzkum je soustředěn převážně na oblast Slavkovského lesa, Doupovských hor a Sokolovské pánve.

Tato základní činnost je doplněna o rozsáhlou fotodokumentaci. Ani u toho Jaroslav Michálek nechybí. Je totiž rovněž vášnivým fotografem. Mezi jeho další záliby nebo zaměření patří ekologie, geomorfologie, mineralogie či geologie.

Dlouhodobě se ale především zabývá problematikou a dokumentací starých či významných stromů po celé republice. Je mimo jiné autorem knih Památné stromy Plzeňského i Karlovarského kraje.

Jak se k této práci dostal? Kde a jak hledá významné stromy? S jakým nejstarším nebo nejmohutnějším stromem se kdy setkal? A jakými unikáty se může Česká republika pochlubit?

Poslechněte si rozhovor moderátora Petra Čimpery s botanikem Jaroslavem Michálkem pod odkazem "Přehrajte si celý příspěvek".

autor: Petr Čimpera
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.