Václav Hrdonka: Najít nový vodopád je zážitek!

Václav Hrdonka - Foto:  archiv Václava Hrdonky

Václav HrdonkaFoto:  archiv Václava Hrdonky

Kdysi ho při procházce kolem řeky Střely zaujalo, že narazil na vodopád, který nebyl v žádné mapě. Tehdy se rozhodl, že bude hledat další takové. A tak se stal Václav Hrdonka vodopádologem. Odborníka z takové oblasti plzeňské rozhlasové studio nepamatuje, a proto Květa Bodóllová neváhala s jeho pozváním. Povídala si s ním o tom, jak vodopády vznikají a zanikají, jak poznat přírodní a umělé a zeptala se i na to, kde se v České republice nejvíce vyskytují a jaké se nalézají v Plzeňském či Karlovarském kraji.

Před téměř 20 lety, po objevení prvního neznámého vodopádu, vytvořil Václav Hrdonka webové stránky s cílem zanést na mapu všechny vodopády České republiky a u každého z nich zapsat jeho výšku, průtok, mohutnost, polohu a další nejen pro turisty zajímavé informace. Od té doby jezdí po celé republice, objevuje, fotí, měří, …aby dosáhl svého snu. A jaké to je stále něco objevovat? „Je to příjemné, když člověk najde něco nového. Je to zážitek,“ říká vodopádolog. 

Jak najít to správné místo, kde by mohl být vodopád? 

Nej... vodopády v ČR:

Nejvyšší vodopády v Čechách:
1. Pančavský vodopád v Krkonoších - 148 metrů (více informací - zde a zde)
2. Horní Úpský vodopád v Krkonoších - 129 metrů (více informací)

Nejvyšší vodopády na Moravě:
1. Rudické propadání v Moravském krasu - 90 metrů (více informací) – jedná se o „podzemní vodopád“ = voda se zde propadá do hloubky 90 metrů pod zem
2. Vysoký vodopád - původně 45, dnes 28 metrů

Nejvyšší vodopády v Plzeňském kraji:
1. Bílá Strž na Šumavě - uváděno 13, ale vertikální výška hlavního vodopádu je 8 metrů
2. jeden ze Štichovických vodopádů u Střely - 7,5

Nejvodnatější vodopády:
1. Vodopád Ostravice v Beskydech – průtok 3,4 m3/s, tj. 3400 l/s
2. Jizerský vodopád na řece Jizeře – průtok 2,6 m3/s, tj. 2600 l/s (více informací)

Nejvodnatější vodopády na Plzeňsku:
1. Skryjský vodopád u Skryjských jezírek – průtok 560 l/s, výška 1,2 metru
2. Lučinsko-Svatoborské vodopády v Doupovských horách – průtok 200 l/s

Václav Hrdonka si vytipovává lokality podle geologických map (dle vrstev, puklin,…) a pak vyráží do terénu. Prochází vybranou oblast a hledá. A většinou také najde. I když někdy je to úplně jinak. „Jednou jsem našel na internetu fotku vodopádu z místa, na které bych se osobně nikdy nevydal hledat, protože bych si myslel, že tam žádný nebude. A byl.“ vypráví jindy úspěšný objevitel. 

Někdo může mít o práci vodopádologa romantické představy, ale opak je pravdou. Takový člověk musí být velmi fyzicky zdatný, protože ho na cestách čeká obvykle náročný terén, ve kterém hrozí pády a zranění. Navíc s sebou vždy nosí mimo jiného také fotoaparát, stativ a pásmo na změření výšky svého objevu. A když se poštěstí a vodopád nalezne, musí obvykle proto, aby získal kvalitní a hezkou fotku, ještě uklidit jeho okolí od odpadků (černé skládky), větví a podobně. 

Václav Hrdonka se nejčastěji vydává na objevné cesty po Plzeňsku, Jizerských horách, Vysočině a Jeseníkách. Ostatní lokality mu pomáhají prozkoumávat kolegové a nadšenci z komunity, která se vytvořila díky jeho webovým a facebookovým stránkám. Také široká veřejnost mu posílá své fotografie a upozorňuje ho na vodopády, které na svých stránkách dosud nemá. 

Vodopády v České republice pochopitelně nemají takové rozměry a tolik vody jako ty světově proslulé, které viděl v Americe, na Korsice nebo v Číně, i přesto je, nejen pro něj, spousta z nich velmi zajímavých ať už vizuálně, nebo tím, jak vznikly. 

Čtěte také: Nejvyšší šumavský vodopád padá ze sedmi metrů v Bílé strži na Klatovsku

To je případ i Odlezelských vodopádů, které najdete u Odlezelského jezera u Potvorova na Plzeňsku. To vzniklo ve 2. polovině 19. století při stavbě železnice Plzeň-Žatec. Po velkých deštích zde došlo k sesunu svahu, čímž byl z části zahrazen Mladotický potok. Vzniklo tak jezero a pod ním vodopády. Dodnes se spekuluje, zda byl sesuv půdy způsoben stavbou železnice nebo dřívější těžbou v této lokalitě.   

„Z níže položených oblastí je to tady nejlepší.“

Nejvíce vodopádů se v Čechách nalézá v lokalitách, jako jsou Krkonoše, Jeseníky a Jizerské hory. V nižších polohách jich nejvíce najdete na Plzeňsku v údolí Berounky a Střely, v severních Čechách okolo Ústí nad Labem nebo také u Svratky nedaleko Brna.  

Vodopády vznikají, mění se a zanikají… 

V průběhu předchozích 3 milionů let vytvořily řeky Berounka a Střela údolí hluboká až 200 metrů. Obě se tedy v geologicky poměrně krátké době zařízly velmi významně do terénu. Boční přítoky řek, které jsou slabší, ale nestíhaly erodovat geologický podklad stejně rychle jako hlavní toky. Díky tomu vznikly různé schody a na nich kaskády a vodopády. Podobně docházelo ke tvorbě vodopádů i v dalších českých lokalitách. 

Zdá se vám, že vodopády kdysi vznikly a budou tady už navěky? Tak tomu bohužel není. I vodopád prochází proměnami a může dokonce úplně zaniknout. Jak? Například v Beskydech zmizel jeden při povodních. Silná přívalová vlna zničila skalní stěnu, přes kterou padal, a tím zanikl i on sám…  

Víte, jak poznat vodopád a jaká jeho definice? 

Odborná definice neexistuje, ale když Václav Hrdonka skoro před 20 lety zakládal svůj web, utvořil si vlastní a pak zjistil, že ji začali používat i ostatní kolegové, odborníci a geologové. Jeho definice vychází především z výšky vodopádu (v metrech) a průměrného ročního průtoku (v litrech za sekundu). Jejich součin musí být větší než 20 a sklon padající vody pak musí přesahovat 45°. V tom případě se jedná o vodopád. 

Existují dva základní typy vodopádů: přírodní a umělé. O vzniku těch přírodních zde již zmínka byla. Ale jak se rodí ty umělé? Například voda z některých rybníků bývá vyvedena na přilehlou skálu, přes kterou pak padá a vytváří tak umělý vodopád. 

Dělení vodopádů podle sklonu:

 
1) svislé vodopády - zde voda padá svisle

 
2) kaskádové vodopády neboli kaskády (se sklonem 40–80°) – zde se tříští vodní proud na drobnější stupínky či skoky

 
3) úklonné vodopády (50–80°) - sklonem jsou totožné s kaskádami, vlivem menší členitosti skalního podloží po nich voda převážně jen stéká a proud se méně tříští

 
4) splývavé vodopády (20–50°) - zde je stékající proud jednolitý

Vodopády zpívající, hučící, šumící… 

Každý vodopád má také svůj specifický zvuk podle toho, jak a kam dopadá. Velmi záleží i na množství vody v toku. V Rychlebských horách se například nacházejí Nýznerovské vodopády, které jsou nazývány zpívajícími. Jejich nezaměnitelný zvuk vzniká tím, jak voda protéká úzkou soutěskou mezi skalami. Jiné vodopády pro změnu hučí, šumí…  

(Znovu)objevované vodopády 

Pokud se někdo domnívá, že je objevování vodopádů úplnou novinkou, je na omylu. Jedná se spíše o takové znovuobjevování. A pokud se o nějakém historickém období dá mluvit jako o „době vodopádů“, pak to byl romantismus. Pan Hrdonka má k dispozici fotografie z 19. století, které dokazují, že vodopády byly tehdy velkou atrakcí. Byly k nim budovány i chodníčky, aby se jimi lidé mohli kochat při svých procházkách. A například k Vaňovskému vodopádu v Ústí nad Labem vede chodníček dodnes. Lidé se u nich tehdy také velmi často fotili, díky čemuž víme o této kratochvíli do dnešních dnů. V následujícím období pak od této záliby upustili a tak cestičky zmizely a na vodopády se pozapomnělo. 

Možná právě proto nebyly do nedávna nikdy řádně zdokumentovány. Nějaká zmínka se dala výjimečně najít v odborných geologických publikacích, kde se o nich však obvykle hovořilo pouze v souvislosti s jinou problematikou. Knih s touto tématikou je u nás poskrovnu. Nejznámější má titul Nejkrásnější vodopády České republiky a je od geologa Martina Janošky, který se věnuje psaní o turisticky zajímavých místech. Když sbíral podklady pro zmiňovanou knihu, obrátil se s prosbou o spolupráci i na Václava Hrdonku. Upozornil ho ale také, že mu na webových stránkách chybí některé z již dříve objevených vodopádů. To nastartovalo dvouletou intenzivní činnost západočeského vodopádologa. Při ní si doplnil téměř všechny dosud známé a našel také mnoho dalších vodopádů, které se pak objevily, k oboustranné spokojenosti, i v Janoškově knize. Kvalitní a zajímavé články o vodopádech najdete také v časopisu Krkonoše - Jizerské hory. Zde měl před několika lety svůj prostor seriál Vodopády Krkonoš zpracovaný geologem Vlastimilem Pilousem, který má jak Krkonoše, tak Jizerské hory velmi dobře zmapované, což dokazuje i publikace Jizerské hory, pro kterou také připravil kapitolu o vodopádech. 

Pokud vás toto téma zaujalo, poslechněte si záznam rozhovoru Květy Bodóllové s Václavem Hrdonkou. 

Vodopády Plzeňského a Karlovarského kraje – tipy na výlet:

Mže

Nejzajímavějšími vodopády údolí Mže jsou bezpochyby Stříbrské vodopády. Ty se nacházejí přímo v parku města Stříbra. Pokud stojíte před krásnou renesanční radnicí na stříbrském náměstí, vchod do městského parku je přímo za vašimi zády u zdí minoritského kláštera. První dvoumetrový vodopád je hned pod lávkou, přes kterou vede modrá turistická trasa. Hlavní třístupňový vodopád je pak dále po proudu potoka těsně před jeho ústím do řeky Mže. Není dobře přístupný, ale je vidět z červené turistické cesty v parku.

Další zajímavý vodopád je v chatové osadě Butov. Vede kolem něj cesta sjízdná i pro osobní auto. Vodopád je vysoký dva metry a jeho voda padá přímo do Hracholuské přehrady.

Berounka

Zřejmě nejznámějším vodopádem údolí Berounky je Dírka pod Darovanským dvorem. Dá se k němu dojít po červené turistické cestě z parkoviště u golfového hřiště. Vodopád je vysoký tři metry. Nad ním jsou ještě další menší stupně. Stabilní průtok zde zaručuje voda vytékající ze starých těžebních štol, která dodává potoku i celému vodopádu načervenalou barvu.

Krašov vypínající se na skále nad Berounkou u obce Bohy patří mezi nejstarší hrady v Čechách. Zbyla z něj již však bohužel jen zřícenina, o kterou pečuje místní sdružení. Pod skálou, na které stojí, teče Brodeslavský potok, na kterém je řada vodopádů a kaskád. Dvě takové jsou vidět přímo z modré turistické cesty, která vede kolem hradu do Všehrd. Nejvyšší vodopády se nachází dále proti proudu tohoto potoka, jenž je součástí přírodní rezervace Krašov.

Nejvyšší a nejvodnatější vodopády u Berounky najdeme na Podmokelském potoce přibližně kilometr od místa, kde byl v roce 1771 nalezen slavný podmokelský poklad. K vodopádům bohužel nevede žádná cesta. Výlet k nim tak připomíná dobrodružnou vycházku po Slovenském ráji.

Střela

Zřejmě nejzajímavější vodopády povodí Střely se nachází na Mladotickém potoce pod Odlezelským jezerem u Potvorova. Jsou zde hned dva vysoké dva metry, které mají velké množství vody po celý rok. Nachází se jen pár metrů od lesní cesty a vede k nim pěšina. Pro turisty je určitě velmi zajímavým cílem i vzácně zachovalý kostel sv. Mikuláše v nedalekém Potvorově, který patří mezi několik málo našich románských staveb.

Nedaleko od ústí Mladotického potoka do Střely je další zajímavý vodopád. Nachází se pod obcí Ondřejov a vede kolem něj zelená turistická cesta. Vodopád z ní však bohužel není vidět přímo, je třeba k němu dojít po pěšině. Malebný, téměř třímetrový vodopád však za to stojí.

Šumava

Nejznámějším vodopádem na Šumavě je Bílá strž a k vyhlídce na něj vede žlutá turistická trasa. Přímo k němu se však dojít nedá, leží totiž uvnitř přísně chráněné přírodní rezervace. Vodopád Bílá strž je často označován za jediný šumavský vodopád. Není to ovšem pravda. Západně od Bílé Strže na Černém potoce, který teče z Černého jezera, je totiž ještě soustava několika menších vodopádů a kaskád. Nejvyšší má tři metry a je dobře vidět z lesní cesty, která odbočuje od pamětní desky profesora Komárka směrem do údolí Úhlavy. A uznejte sami, že soustava nemohla dostat jiný název než Černá strž.

Karlovarsko

Několik zajímavých vodopádů je také na Karlovarsku. Jsou na bočních přítocích hluboce zaříznutého údolí Ohře a také v Doupovských horách.

Pozoruhodné jsou Lučinsko-Svatoborské vodopády, které se nachází přímo na místě soutoku dvou potoků, jak už název napovídá, Lučinského a Svatoborského. Oba mají relativně velké množství vody a jejich výška je tři a půl a dva metry. Dnes se nachází už mimo vojenský prostor Doupovských hor a tak se jimi lze pokochat přímo u zastávky autobusu s názvem Doupovské Hradiště, Svatobor, rozcestí. Pro turisty je určitě zajímavá i nedaleká zřícenina kostela v zaniklé obci Svatobor.                        

Na Karlovarsku najdete také několik umělých vodopádů. Kromě nedávno obnoveného známého Mattoniho vodopádu v parku bývalých lázních Kyselka stojí za zmínku jistě i nejvodnatější umělý vodopád Karlovarska na Vlčím potoce. Dvoumetrový vodopád se nachází těsně před ústím Vlčího do Chodovského potoka přímo pod silnicí z Chodova do Karlových Varů.

Autor:  Hana Plassová
Pořad: Náš host  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: pondělí-neděle 11:15  |  Délka pořadu: 45 minut  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Od 24.3.2017 04:20 do 26.3.2017 11:20; v ulici Pražská v obci Želetava okres Třebíč; Pozor! Nadměrný náklad; očekávejte zdržení; Přeprava generátoru. PARAMETRY SOUPRAVY (d x š x v x m): 40,00 m x 4,50 ...
  silnice I/22, v katastru obce Libkov, okr. Domažlice, stavební práce, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem, Od 27.03.2017 08:00 Do 21.04.2017 16:00, Částečná uzavírka silnice I/22 Libkov (1.etapa), ...
  silnice II/233, Plzeň 4, v katastru obce Plzeň, stavební práce, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem, Od 27.03.2017 07:00 Do 28.04.2017 23:59, "zajištění bezpečnosti provozu při ražbě tunelu", částečná ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace