Z historie Českého rozhlasu Plzeň

První vysílací pracoviště Československého rozhlasu v Plzni na Obcizně

První vysílací pracoviště Československého rozhlasu v Plzni na Obcizně

České vysílání v Plzni započalo v posledních dnech 2. světové války. Americká armáda byla ještě nejméně 50 km od Plzně a město okupovalo 7 tis. nacistických vojáků, když 5. května obsadili čeští vlastenci 500 W středovlnný vysílač na soutoku Radbuzy a Mže, tam, kde začíná téci Berounka. Vysílač sloužil okupantům jako místní stanice oznamující na délce vlny 559 m přelety bombardovacích svazů a současně na 265 m rušil české vysílání BBC. Vysílač byl umístěn v bunkru napůl pod zemí, v místech dnešního sportovního areálu ve Štruncových sadech. Zmíněného dne ve 12:37 hod. poprvé ohlásil Dr. Karel Šindler, pozdější první ředitel stanice, památná slova: "Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!" Vysílání museli brzy přerušit, neboť okupanti učinili pokus o opětovné obsazení vysílače. Následující den, 6. května, kdy kolem poledne Američané za průběžných místních přestřelek Plzeň osvobodili, vlastenci ve vysílání pokračovali a brzy se o program stanice dělili s americkou armádou. V prvních hodinách vysílání však pomohli svými informacemi udržet německou armádu v kasárnách i zamezit unáhleným akcím civilního obyvatelstva proti okupantům. Zabránili tak zbytečnému krveprolití a aniž to plánovali, poprvé v Plzni naplnili důležitou část rozhlasového vysílání - veřejnou službu.

U sv. Bartolomějě v Plzni se již 8. května ke dni německé kapitulace konala mše, kterou pro příslušníky americké armády celebroval jejich polní kaplan s doprovodem plzeňského sboru Cyrilské jednoty a orchestru. Další oslavy pokračovaly v katedrále 10. května. Jako poděkování za vítězství a mír sloužilo v chrámu přeplněném vojáky několik amerických kaplanů. Obřad byl zapsán na magnetofonový pás, po mši letecky dopraven do Francie a odtud vysílán do USA. 

Asi po 14 dnech byla dřevěná strážnice vysílačky v bunkru adaptována na malé studio, svépomocí rozhlasových pracovníků i plzeňských řemeslníků. Zároveň byla na radnici přidělena rozhlasu jedna místnost pro administrativu. Zde začal v polovině června 1945 vycházet týdeník Hovoří Plzeň, pestrý magazín o 12 stranách s fotografiemi, poradnami a rozhlasovým programem. V redakci Dr. Gissübelové jej vydával Rozhlasový odbor Magistrátu města Plzně. 

Dalším mužem, který se zasloužil o rozhlasové začátky v Plzni byl světoznámý loutkoherec, profesor Josef Skupa, který zapůjčil mikrofon, zesilovač a gramofon, byl prvním režisérem, autorem programu i technickým vedoucím, neboť měl jako jediný z průkopníků plzeňského vysílání rozhlasové zkušenosti z Prahy. Ačkoliv rozhlas v Praze (značně poškozený za Pražského povstání mezi 5. - 8. květnem) nemohl nijak pomoci, vysílalo se již koncem června 1945 z Plzně pravidelně každý den od 7:15 do 23:00 hodin, z toho v čase 15:00 - 19:00 a 20:00 - 22:00 používala vysílač americká posádka. Již 24.května 1945 byl vysílán přímý přenos slavnostního koncertu k osvobození Plzně - Smetanovy Mé vlasti - v nastudování amatérské Plzeňské filharmonie s dirigentem Františkem Preislerem st., dědečkem pozdějšího šéfdirigenta (téhož jména) profesionální Plzeňské filharmonie v letech 1999 - 2000. Skromně zařízené pracoviště na strážnici vysílačky, vybavené čtyřvstupovým zesilovačem, 2 páskovými mikrofony a dvoutalířovým gramofonem, převzal již 1. července 1945 tehdejší Československý rozhlas (ještě s.r.o.), zřejmě jako svojí první mimopražskou stanici v Čechách - vedle předválečných stanic v Brně a Ostravě. 

Od 1. srpna se Plzeň připojila ke společnému programu ČsRo bločkem ranního tělocviku, zemědělským magazínem a dětskými besídkami. 19. září se vysílala - živě a simultánně s Prahou - dětská hodinka o Američanech v Plzni. Od počátku patřila do programové nabídky také klasická hudba a rozhlasové hry (mezi prvními byly dramatizace Puškina, Maeterlincka a prvotiny Miloše Kratochvíla a Josefa Turka). 

První sídlo Československého rozhlasu v Plzni

První sídlo Československého rozhlasu v Plzni

Koncem léta 1945 došlo k postupnému rozšiřování technického vybavení i stěhování na různá místa v Plzni při hledání vhodného prostoru. Stanice sídlila v bývalém německém gymnáziu ve Škroupově ulici, odkud vysílala téměř 2 roky. Již 1. února 1946 byl založen Plzeňský rozhlasový orchestr (PRO) - z členů amatérské Plzeňské filharmonie a postupně i z hráčů se zkušenostmi ze Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze, pro jehož vysílání získal rozhlas tělocvičnu ve školní budově na Americké třídě. Od roku 1947 sloužila rozhlasovému vysílání i část Rečkova sanatoria ve Skrétově ulici. 

Plzeňský rozhlas hrál v rámci Československého i Českého rozhlasu vždy přední roli. Přitahoval a vychovával osobnosti různých oborů, k nimž vedle již jmenovaných - prvního ředitele Karla Šindlera a prof. Josefa Skupy, patřili i druhý ředitel Karel Gissübel, ředitel roku 1968 Vladimír Semrád, skladatelé a folkloristé Zdeněk Lukáš, Zdeněk Bláha a Jaroslav Krček, Jiří Teml, Jan Málek a Jan Slimáček, literáti František Fabian nebo František Juřička. Při druhé okupaci Čech v minulém století. (v roce 1968) se stal plzeňský rozhlas znovu baštou svobodného vysílání. 

Program ČRo Plzeň prvních desetiletí byl složen z vysokého podílu přejímaného vysílání, teprve po roce 1990 začala stanice Plzeň vysílat delší samostatnou programovou skladbu. V roce 1992 se přihlásila Plzeň jako první z regionálních stanic ČRo k celodennímu programu (06:00 - 18:00), v roce 1997 opět první k prodlouženému vysílání od 05:00 - 24:00 a od roku 2002 ke 24 hodinovému vlastnímu programu. Od začátku dubna 2007 je Český rozhlas Plzeň součástí společného nočního vysílání (22:00 - 05:00) regionálních stanic ČRo. 

ČRo Plzeň je vybaven nejen překrásným exteriérem, ale i zachovalým dobovým interiérem, ač projekt z roku 1946 nemůže plnit potřeby moderního živého vysílání přelomu tisíciletí. Chloubou jsou prostorově a akusticky skvěle řešená velká studia. Činoherní S3 (1350 m3) však již neslouží dramatické tvorbě, neboť rozhlasová potřeba posledních desetiletí nesměřuje k mnohohlavým dramatizacím. Čeká možná na využití Českou televizí, která chce také viditelněji vstoupit do regionů. Velké hudební studio S1 (1500 m3) slouží stále k natáčení klasické hudby, především v produkci Plzeňské filharmonie, která má ve studiu S1 a jeho příslušenství skvělé zázemí. Plzeňská filharmonie, o.p.s. je od roku 1993 samostatně hospodařícím subjektem, úspěšně přežila léta transformace, v dosti omlazeném složení reprezentuje kvalitu české hudby v zahraničí a vytváří základ koncertního repertoáru v Plzni. Od roku 2000 se Plzeňská filharmonie vrátila k nahrávání hudby i pro potřeby Českého rozhlasu, byť převážně jen úhradou za nájem. V menších studiích natáčí ČRo Plzeň své kulturní, umělecké a publicistické pořady pro vysílání stanic Českého rozhlasu, neboť ČRo Plzeň připravuje posluchačům denně žánrově pestrou hudební nabídku i původní literární a dokumentaristickou tvorbu. Participace na vysílání celoplošných stanic ČRo 1, 2, a 3 trvá i nadále, vedle starších bratrů v Brně a Ostravě nejvíce mezi regionálními stanicemi ČRo. 

ČRo Plzeň vynikal v každém desetiletí díky výše zmíněným okolnostem v řadě rozhlasových oborů. Od 50. let to byla především zmíněná produkce klasické hudby, kdy se v čele orchestru vystřídali skvělí dirigenti, jako byli Josef Hrnčíř, Martin Turnovský, Antonín Devátý, Bohumír Liška, Josef Blacký, Jiří Malát nebo Hynek Farkač. V 70. letech zde byla významná elektroakustická laboratoř. Již od 60. let se v ČRo Plzeň začalo stereofonně natáčet v oboru hudby i činohry a v 80. letech stereofonně i vysílat. 

V současnosti úloha Českého rozhlasu Plzeň není tolik produkční. Úsilí stanice se zaměřuje více na vysílání, chce být rádcem a pomocníkem posluchačů. Regionální stanice veřejné služby je potřebná též pro pěstování kulturní identity občanů kraje a pro objektivní a nezávislé vysílání informací v podobě zpravodajské a publicistické. Cílem současné generace zaměstnanců a spolupracovníků ČRo Plzeň je nejen udržovat zmíněné tradiční hodnoty a zachovávat archivní bohatství, ale také modernizovat významné stavební dědictví Českého rozhlasu a města Plzně. 

Nové články v rubrice

  • Slovo na úvod

    Český rozhlas Plzeň je regionální rozhlasovou stanicí, která svým signálem pokrývá území západních Čech. Vysílání stanice je zaměřeno především na regionální dění v Plzeňském a Karlovarském kraji, ale má také přesahy...

     
  • Jak nás naladíte

    Vysíláme 24 hodin denně v pásmu VKV. Jedenáct vysílačů pokrývá území Plzeňského a Karlovarského kraje. Můžete nás poslouchat také přes internet.

     

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Srážky: přeháňky, D5-77,8
  Srážky: přeháňky, D5-78,2
  Od 20.10.2017 19:40 do 21.10.2017 01:45; na silnici 22 u obce Číhaň okres Klatovy; nehoda; 2 havarovaná vozidla; probíhají záchranné a vyprošťovací práce; OA x dodávka bez zranění, zvýšení opatrnosti, ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace