Na šumavský Březník se vrátil zvon

Historický zvon vážící asi 30 kilogramů sloužil v drsných horách k varování obyvatel, že je špatné počasí, a měli by se proto uchýlit do bezpečí. Vrabcová má k němu citové pouto, protože jí jednou zachránil manžela. Vzpomíná, že "padla taková ta zelená mlha, co o ní psal Klostermann." Muž nebyl doma, snažila se mu jít naproti, ale kvůli počasí se musela vrátit. Začala proto zvonit a to ho zachránilo. Zaslechl zvuk, podle něj se zorientoval a našel cestu domů.

Obklopena příbuznými a sousedy z Veselí nad Lužnicí, kde nyní bydlí, zažila včera babička dojemné okamžiky. "Jsem šťastná, že mi bylo osudem dopřáno dožít se a splnit slib, že zvon ochráním," řekla a v slzách zavzpomínala na svého manžela, který se této chvíle nedožil. Zvon s sebou brala rodina při každém stěhování, měl své místo na půdě a několik lidí projevilo zájem ho koupit, ale Vrabcovi to nikdy neměli v úmyslu.

Logo|foto:Český rozhlas

Na drsnou Šumavu, kde žila pět let na samotě a starala se o dvě malé děti, má žena pořád krásné vzpomínky. Stěhovala se odtud ale v natolik dramatické době, že lesní rada Vojtěch Kaizler z Dlouhé Vsi jí a jejímu manželovi předal zvon, aby ho ukryli před komunisty, kteří by ho zničili. "Položil mi ho k nohám a říkal, opatrujte ho, přijde jednou doba, kdy ho budete moci vrátit tam, kam patří," zavzpomínala. Neteř Milena Vohralíková sepsala její příběhy do knihy, kterou chce pod názvem Z mého života na Březníku vydat na podzim.

Stavení, ve kterém Vrabcová kdysi žila, je opravené a slouží jako infocentrum národního parku. Ostatní chalupy na Březníku včetně domku se zvoničkou zanikly. Od včerejška zdobí zvon expozici, ale při plánované rekonstrukci otopného systému vyroste na střeše zvonička.