Horníky v rukavicích vystřídali turisté a lyžaři

11. březen 2015

Hned dvakrát ve své historii zažilo město Abertamy na Karlovarsku doslova překotný rozvoj. Poprvé, když tu ve středověku objevili cínové a stříbrné rudy a město bohatlo díky těžbě těchto vzácných kovů. Podruhé, když se z malého krušnohorského městečka stala světová rukavičkářská velmoc.

V současnosti si Abertamy užívají už třetí vlnu rozvoje. Že by díky ideálním podmínkám pro zimní i letní sporty a turistiku? Nebo obnově zapomenutých řemesel?

Krušnohorské město Abertamy má za sebou bohatou hornickou historii. Pod městem podle některých odhadů dodnes vede až 70 kilometrů podzemních chodeb! Těžil se tu cín a stříbro, později i uran.

Abertamští si svojí historie váží a tak už na květen připravují unikátní expozici přímo v důlním díle Mauritius. Zpřístupněna veřejnosti bude jedna ze štol jménem Kryštof. V Abertamech se samozřejmě dívají hlavně do budoucnosti. Připravují tu investice do veřejného prostoru.

Rekonstrukce se například dočká budova bývalé pošty. Do ní se přestěhuje muzeum rukavičkářství. Jeho slavná historie, stejně jako hornictví, neodmyslitelně patří k městu Abertamy.

Pojďme na to v rukavičkách

Historie rukavičkářství v Abertamech sahá už do roku 1848. S výrobou se tu skončilo, tak jako všude v republice, koncem devadesátých let minulého století. V dobách největší slávy rukavičkářské výroby město jen kvetlo. Z té doby má město velké panské domy.

V expozici nechybí ani funkční stroje

Rukavice a dámské rukavičky se vyvážely kromě Evropy také do Ameriky, Kanady nebo Jižní Afriky. Jen pro představu. V roce 1937 zaměstnávala rukavičkářská výroba v Abertamech přes 11 a půl tisíce lidí a vyrobilo se tu přes 6 milionů párů rukavic. Více o velice zajímavé expozici, kterou má na svědomí občanské sdružení Abertamy, se dozvíte v pořadu Českého rozhlasu Česko, země neznámá.

Těžko si představit budoucnost jakékoli obce nebo města bez mladé generace. O ty nejmladší občánky města Abertamy na Karlovarsku dobře pečují. Základní škola v Abertamech nabízí dětem možná víc, než některé školy v mnohem větších městech.

Nechybí multimediální vybavení učeben, tělocvična, školní družina, kroužky. Prostě na co si děti v Abertamech vzpomenou, to je jim k dispozici. V rámci magazínu U vás doma navštívil Základní školu v Abertamech Pavel Halla. Provedla ho ředitelka školy Ludmila Marvanová.

Co by si horské městečko Abertamy počalo, kdyby třeba hořelo? Netřeba spekulovat, protože Abertamy mají velice aktivní sbor dobrovolných hasičů. U nepříjemných událostí jsou tak díky tomu, že sídlí přímo v Abertamech, vždycky dřív, než jejich profesionální kolegové.

Děti na základní škole v Abertamech měly právě zájmový den

Když zrovna nemusí k požáru nebo autonehodě, pilně spolupracují s radnicí. Podílí se na přípravách třeba lyžařských závodů a dalších společenských událostech. U požáru byly samozřejmě mnohem dřív než jejich profesionální kolegové.

Budoucnost města Abertamy je v přírodě, sportu a turistice

Z náměstí v Abertamech, pohledem přímo od zrekonstruované budovy městského úřadu, nepřehlédnete protější vysoký kopec. Jmenuje se Plešivec a je na něm nový lyžařský areál.

Lyžování a zimní sporty patří k současnosti Abertam stejně jako k minulosti éra hornická a rukavičkářská. Ve městě dál vzkvétají také tradiční řemesla, i když trochu jiná. Tradicí se už stalo pravidelné řezbářské sympozium spolu s krásnými výrobky místních paličkářek.

Kolem Abertam vede také několik turistických naučných stezek, které jsou na mnoha místech ozdobené právě sochami ze zmiňovaného řezbářského sympozia.

Shrnutí? Bohatá historie spolu s krásnou a v současné době už zregenerovanou přírodou Krušných hor vytváří z Abertam nejen pěkný cíl pro turisty a sportovce, ale hlavně místo pro spokojený život.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.