Den kulturního rozvoje

Encyklopedie říkají, že kultura je bytostně lidská reflexe vlastního bytí. Zrcadlí mezilidské vztahy i vztah člověka k přírodě a světu. Její název je odvozen od slova kultivace, což znamená tvoření, obdělávání a zušlechťování. Dobře víme, že kultura jde s námi od počátku. Už naši zarostlí dávní předkové kreslili na stěnách jeskyní výjevy ze života, vytvářeli obřadní tance a písně a vypravovali si pradávné báje u nočních ohňů. Pro český národ byla kultura pilířem a jistotou již v 9. století. Pomohla nám překonat pobělohorskou krizi a dovedla nás až k národnímu obrození. Když o její rozvoj nepečovali osvícení vládcové, udržela se živá ve skrytu i v diktaturách 20. století.

Jeskynní malby v Chauvet|foto: L´Art de Voir

Síla kultury samozřejmě nezůstala utajena ani násilnickým režimům. Ministr pro osvětu a propagandu Hitlerovy říše dr.Joseph Goebbels ji zapřáhl do nacistické ideologie. Symbolem jeho éry se stal oheň na Operním náměstí v Berlíně, do jehož plamenů házeli 10. května 1933 Němci nejlepší díla světové literatury. Je příznačné, že později mizela v ohni i těla tisíců zavražděných vězňů a nakonec se v požárech měnila v sutiny starobylá německá města. Stejné barbarství panovalo i pod nadvládou sovětských bolševiků, kdy byla kultura nivelizována a žádný tvořivý člověk si nebyl jist svobodou a životem.

Po vytouženém návratu demokracie nás překvapilo něco, co jsme nečekali. I ve svobodných poměrech je možno kulturu znevolničit a znovu ji proměnit ve služku, tentokrát honby za ziskem. Komunisté u nás kdysi zavedli stejná ekonomická pravidla pro kulturu i průmysl. Možná, že ty předpisy dodnes leží v zásuvkách rozhodujících činitelů. K nim přibylo odvětví tzv. zábavního průmyslu, které má pramálo společného s kulturním posláním. Televize se nepoměřují hodnotou pořadů, ale sledovaností. Divadla počítají návštěvnost, noviny, časopisy a knihy prodej. Týdeníky, které se věnují kultivaci společnosti, zápasí o přežití nebo zanikají. Závažné zahraniční filmy se nekupují. Znepokojení nad bezcitností a vulgaritou dětí provází horlivý prodej zabijáckých počítačových her.

Dítě před televizí

Občas někdo dá najevo, že hledání krásy a smyslu života se přežilo a důležitý je jen technický a ekonomický pokrok. Zajímavé je, že slavní fyzikové takový názor nesdíleli. Nikola Tesla řekl: "Všichni musíme mít ideál, aby řídil naše chování." A Albert Einstein napsal: "Nejvíce je člověku na prospěch, když se nadchne pro nějakou ušlechtilou věc. Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno u kolébky umění a vědy." Na technický pokrok by se tedy naši správci země vymlouvat neměli. Pohrdání kulturou svědčí spíš o neznalosti, o posedlosti penězi a pustotě srdce.