Velké historické štěstí

3. červenec 2008
Publicistika

Zatímco Karlovy Vary se na svoji největší kulturní události roku, mezinárodní filmový festival, teprve připravují, obyvatelé Žlutic mají svůj letošní kulturní svátek za sebou. Výstava unikátního Žlutického kancionálu ve městě jeho původu trvala minulou sobotu sice jen šest hodin, nicméně o co byla kratší, o to větší měla význam - a nejen pro místní patrioty. V následující poznámce se této události věnuje Lubomír Stejskal.

Nejeden místní patriot si po prohlídce Žlutického kancionálu jistě posteskl, proč tento historický skvost nemůže být trvale uložen tam, kam přirozeně patří, tedy ve Žluticích. A proč je místním občanům umožněno vidět toto dílo jednou na pár hodin za několik dlouhých uherských let. Nabízí se souvislost s takzvanou Ďáblovou biblí. Vznikla v českých zemích, odvezena byla Švédy na samém sklonku třicetileté války a před časem byla jejich potomky do naší země pouze velkoryse zapůjčena k prohlídce. Zkrátka a dobře, roli tu hrál historický vývoj a také právní předpisy. Jedno i druhé brání v uskutečnění toho, co zdravý rozum považuje za správné a spravedlivé. Aby se "Ďáblova bible" vrátila ze Švédska zpátky do naší země a Žlutický kancionál do Žlutic.

Zatímco to první nepřichází do úvahy, a nám nezbývá než se s tím natrvalo smířit, v případě kancionálu záležitost tak docela beznadějně nevypadá. Existuje možnost, že by se mohl do Žlutic vrátit, přičemž variant se rýsuje několik. V této chvíli nemá ovšem smysl předbíhat událostem a vytvářet falešné naděje. Důležité je, že existuje vůle tento oříšek rozumným způsobem rozlousknout. Město samo v tom zase tolik udělat nemůže. Proto se jako nanejvýš užitečná jeví ochota karlovarského hejtmanství pomoci Žluticím s vybudováním nezbytného zázemí. Pozitivní je také ochota Pavla Hazuky, ředitele pražského Památníku národního písemnictví, kde je kancionál uložen, jednat o možnostech jeho umístění ve Žluticích. Než se tak stane - pokud vůbec - uběhne ještě hodně času, ale za pokus to rozhodně stojí.

Logo

V souvislosti s kancionálem musíme zmínit ještě jednu historickou okolnost. Vycházel z husitské náboženské tradice, a proto se po porážce evangelíků na Bílé hoře stal předmětem zájmu protireformační komise. Ta z něj nechala vyříznout na čtyři desítky listů, jež byly z katolického pohledu shledány jako závadné, a začernit obrázky reformátorů Jana Husa a Jeronýma Pražského. Tyto zásahy znamenaly nenahraditelnou ztrátu, nicméně na druhou stranu musíme ocenit, že tehdejší Koniášové nerozhodli o spálení celého zpěvníku. V atmosféře náboženské nenávisti by to nebylo nic výjimečného. Díky moudrému úsudku lidí ve službách vítězů jsme dnes bohatší o jeden západočeský skvost a pouze z tohoto hlediska není zase tak důležité, je-li uschován v Praze nebo ve Žluticích.

autor: Lubomír Stejskal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.