Vítaný novoroční dárek
V Sokolově jsou v tomto týdnu některé přechody pro chodce svědky sympatické premiéry. Na těch hodně rizikových, zejména u škol, dbají na bezpečnost dětí studentky tamního gymnázia. Zatím společně s policisty, ale v novém roce budou působit jako samostatné dobrovolné dopravní asistentky. Více v poznámce Lubomíra Stejskala.
Když jsem před časem cestoval automobilem po kanadském Ontariu, zaujala mě pozoruhodná scéna. Silnici chtěla přejít skupina školáků, načež jeden z nich vstoupil do vozovky a zvednutím ruky zastavil provoz. Všichni řidiči bez výjimky tento signál respektovali a zůstali stát, dokud děti bezpečně nepřešly na druhý chodník. Dlužno dodat, že na tom místě nebyl přechod pro chodce. Napadlo mě tehdy, jak by to asi dopadlo u nás, kde řada lidí za volantem má problémy na označených přechodech. Však také proto u nich mnohokrát vídáme, zejména poblíž škol, ráno co ráno hlídkovat muže a ženy v uniformách. Často si říkám, jestli tuto jejich přítomnost by neměli chápat motoristé jako svoji velkou ostudu. Pak ale stačí chvíli pozorovat automobilové manévry těch rodičů, kteří ke škole přivážejí vlastní ratolesti a člověk musí být rád, že tam ti policisté vůbec jsou.
V Sokolově k nim nyní přibyly studentky gymnázia, které se připravují na důležité poslání. Až se dostatečně proškolí, měly by samy přispět k bezpečí dětí tím, že budou na přechodech regulovat dopravu. Pak se částečně přiblížíme stavu, jaký ve vztahu mezi motoristy a chodci panuje ve vyspělých civilizovaných zemích, kde respekt k druhému má větší hodnotu než řidičovo ego. Sokolovský projekt nazvaný Dopravní asistent připravila se sdružením Společně k bezpečí tamní radnice a okresní policejní ředitelství. Část financí poskytlo také ministerstvo vnitra. Ze strany zainteresovaných institucí i dobrovolnic je tomuto záměru věnována maximální pozornost. Okamžik pravdy ovšem nastane, až budou mladé dopravní asistentky stát samy na přechodu, vybavené pouze reflexní vestou, stavěcím terčem a pro muže za volantem snad také osobním šarmem.
Nezbývá než si přát, aby i tato služba dobré věci fungovala tak jako na druhé straně Atlantiku a naše děti mohly přecházet bezpečně z jedné strany vozovky na druhou alespoň na vyznačených přechodech. Pokud v Sokolově nebudou neukázněnými řidiči ohrožovány ani asistentky, ani školáci, pak teprve si budeme k úspěchu tohoto projektu společně blahopřát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
