Problémy se začínají řešit už ve chvíli, kdy se o nich nahlas mluví, když se pojmenují. Každý týden probíhají veřejné diskuse v plzeňské kavárně Inkognito a prověřují zájem obyvatel Plzně o své město, a také schopnost vyslovit veřejně názor, argumentovat. V následujícím příspěvku se Petra Kosová ptá, jestli tyto diskuse nepotřebují nové impulsy.
Veřejné diskuse v kavárně Inkognito nic neřeší a ani to není jejich cílem, naopak, problémy otevírají a označují. A také informují o plzeňském usilování o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Zatím tým kandidatury zve hosty, kterými jsou často zástupce kulturních institucí. Ukázalo se, že je pro diskusi prospěšnější, hostují-li v diskusi vedle sebe skupiny, které se věnují stejnému žánru, ale jinými způsoby. Například mladí výtvarní umělci a bývalá ředitelka Západočeské galerie Jana Potužáková. Jenže je nutné jít ještě dál. Přípravy na druhé kolo kandidatury Plzně jsou čím dál intenzivnější a diskuse musí tento trend rovněž sledovat. A to i větší otevřeností.
To se týká například diskusního místa a zvaných hostů. Kromě oficiálních kulturních institucí je třeba oslovit co nejvíce zájmových skupin, kulturní prostředí Plzně je mnohem rozvrstvenější, než by se zatím z debat zdálo. Titul se týká všech bez výjimky, nejen preferovaných jedinců a žánrů. Je třeba oslovit i příznivce rockové nebo techno hudby, tvůrce graffiti, folkloristy, malé spolky bojující o záchrany menších památek apod. Zatím je jediným "meeting pointem", tedy místem k setkávání příznivců projektu "Plzeň 2015", kavárna Inkognito. Tým kandidatury se už rozhlíží po dalších. Bylo by dobré vybírat místa k diskusi také s ohledem na téma, aby byl prostor přirozený hostům i diskutujícím.
Je třeba otevřít debaty i na témata, která se bezprostředně netýkají kultury, ale souvisí s titulem, s přílivem turistů a se zlepšováním života města, s ozdravováním jeho organismu. To se týká například veřejné zeleně, veřejné dopravy, zahlcení centra automobily, sociální problematiky a závažných témat souvisejících s rozvojem města, jako je například územní plánování.
Dále projekt "Plzeň 2015" hovoří o spolupráci s regionem. Není čas otevřít diskuse i v jednotlivých městech a obcích a zároveň diskutovat o regionálních tématech v krajském městě? Leckteré projekty mohou být inspirací, například systém kultivovaného označení historických objektů v Horšovském Týně nebo plánovaný architektonický krajinářský projekt na ostrově Santos v Sušici. Ve hře by měly být i mikroregiony.
Vítaná a žádoucí by byla na diskusích přítomnost politiků a úředníků, z magistrátu i městských obvodů. Mnoho dotazů při debatách míří na ně a přítomní hosté na ně neumí a nemohou odpovídat.
Nápadů je hodně a času ve druhém kole soutěže o prestižní titul je málo. Možná Plzeň nakonec neuspěje. Ale i kdyby jediným přínosem byly jen tyhle veřejné diskuse a aktivizace zájmu obyvatel o místo, kde žijí, byl by to velký zisk. Doufejme, že i když Plzeň titul Evropské hlavní město kultury 2015 nezíská, stanou se veřejné debaty samozřejmou a vyžadovanou součástí aktivního společenského života ve městě. Za Plzeň a její budoucnost přece odpovídají nejen politici a úředníci, ale také lidé, kteří v ní žijí.
[
