Proměny na konci světa

Stříhání hraničního plotu 1989

Během uplynulého víkendu si veřejnost v Železné Rudě připomněla událost, která byla neodmyslitelným důsledkem rozpadu sovětského bloku. Před dvaceti lety v této části Šumavy politici symbolicky přestřihli ostnaté dráty na česko-německé hranici a tisíce občanů vytvořily lidský řetěz jako výraz opětného spojení rozdělených částí Evropy. Téma pro Lubomíra Stejskala

Byl to Winston Churchill, jeden z velkých mužů minulého století, kdo dal politický obsah pojmu železná opona, do té doby známému především v divadelnictví. Když v březnu 1946 v proslulém fultonském projevu hovořil o spuštění železné opony mezi Štětínem a Terstem, jedno sotva mohl tušit. Že Evropa se této hanebné bariéry zbaví až 25 let po jeho smrti. 

Otevřené hraniceFoto:  Evropská komise

Přímými svědky tohoto přelomového momentu byli všichni, kdo se na začátku února 1990 vydali na šumavské kopce v oblasti Železné Rudy. Pamětníci uvádějí, že když tehdy politici stříhali na hranicích ostnaté dráty, navštívilo do té doby zakázanou lokalitu, považovanou za zapomenutý konec světa, na sedmdesát tisíc lidí. Po dvaceti letech si do opuštěné železnorudské celnice přišla zavzpomínat jen hrstka tehdejšího počtu. Agenturní odhad hovoří o třech stovkách nejvěrnějších. Nic překvapivého. Čas trhl nejen železnou oponou a dnes - díky schengenskému prostoru - panují na hranicích ne pouze normální, ale nadstandardní poměry. Lidé na někdejší noční můru rádi zapomenou, zejména když ji překryje nová zkušenost, kterou má za sebou snad každý turista. Stačí snížená pozornost a při cestě k sousedům člověk ani nepostřehne, že projel do jiného státu. Snad jen těm ne úplně nejmladším se na okamžik vybaví ono zvláštní mrazení, když si vzpomenou na ozbrojené vojáky a nepřátelskou atmosféru panující na české straně hranice při výjezdu do Bavorska do roku 1989. Tato kvalitativní změna při uplatňování základního lidského práva v civilizované společnosti - práva na svobodu pohybu - je dobrým důvodem připomenout si ony chvíle z února 1990, po okraj naplněné euforií. 

Budiž ale po pravdě řečeno, že ani po úplném otevření hranic se nevyvíjí vše k naprosté spokojenosti návštěvníků mířících do pohraničních zemí Spolkové republiky. Tématem dne jsou množící se stížnosti na prohlídky českých motoristů německými policisty. Jistě, ve své zemi na to mají právo. Jsou-li to ale kontroly ponižující, nelze je vnímat jinak než jako politováníhodnou skvrnu na schengenském hraničním systému. Navzdory této neblahé praxi, která poněkud oslabuje nadšení z polistopadových změn, je ale co oslavovat. Oboustranně volná cesta k sousedům je hodnota, která si to zaslouží. Už proto, že není tak samozřejmá, jak jsme toho v době fungování železné opony byli dlouhé roky neochotnými svědky.