Porta

Historie této soutěžní hudební přehlídky se začala psát už v roce 1966 v Ústí nad Labem. Parta kamarádů se tehdy rozhodla uspořádat festival country muziky. Kde se ale zrodil název Porta? Vzhledem k žánru měl mít název něco společného s přírodou. Inspirací byla řeka Labe, která na Ústecku protéká skalním útvarem Česká brána, latinsky Porta Bohemica. Odtud zkráceně Porta. V Ústí nad Labem se akce konala až do roku 1970. Pak ji režim zakázal. V roce 1971 se přesunula do Karviné a pořadatelem se stal Socialistický svaz mládeže. V dalších letech se pak pořadatelská města střídala. V roce 1981 se Porta poprvé uskutečnila v Plzni. Nejdříve pouze v areálu výstaviště, později v legendárním lochotínském amfiteátru. Každým rokem na Portě stoupal počet návštěvníků. V polovině 80. let měla plzeňská Dvorana Porty až třicetitisícové návštěvy a byl problém se vejít do lochotínského amfiteátru a plzeňského výstaviště dohromady. Takový byl zájem o trampskou píseň. Porta však byla mnohými chápána politicky, protože folk a trampské písně obecně jsou symbolem svobody a volnosti. V písních, které zněly na podiích, tak byla každá narážka na tehdejší systém návštěvníky vděčně kvitována. Byl tím vyjadřován jakýsi tichý vzdor proti tehdejšímu režimu.

Míša Leicht
Pro mě znamená spoustu vzpomínek hodně, hodně pozitivních dá se říct, když pominu tu dobu v které se to celé odehrávalo, to znamená, že všecko to bylo pod taktovkou SSM, a všecko jakmile se jim někdo nelíbil, tak ho tam třeba nepustili nebo si nezahrál, tak to je taková ta stinná stránka celé věci, ale pro mě to bylo maximum, protože my jsme díky té Portě se dostali tam, kde vlastně dneska kapela Cop je.

Pravda je, že Porta má lví podíl na strmém nárústu obliby celé řady dnes známých zpěváků a skupin. Ocenění si odtud odvezli například Vojta Kiďák Tomáško, Poutníci, Brontosauři, Jaroslav Samson Lenk, bratři Nedvědovi, Žalman a spol., Wabi Daněk, a mnozí další. Ti všichni vděčí za ohromnou popularitu a zlidovění svých písní právě plzeňské Portě.

Vraťme se ale ještě do počátků festivalu. První ročníky zaznamenaly jednoznačně úspěch. Porta měla ohlas v tisku, v rádiu se začínaly objevovat písničky, časopisy, především Mladý svět, vydávaly zpěvníky s trampským písničkami. V roce 1969 dokonce vyšly první singly s písničkami, které byly úspěšně právě na Portě. Nicméně Porta roku 69, kde stala hitem Bedna od whisky Mikiho Ryvoly, se také označuje jako poslední svobodná. V následném normalizačním období a časech „temna“ se Porta stávala jakýmsi ostrůvkem, když ne svobodného vyjadřování, tak alespoň svobodného myšlení. Rozkvět zažíval festival především v 80.letech. Opravdovým vyvrcholením pak byla červencová Porta roku 1989, která jakoby završila celou jednu kapitolu českých hudebních dějin. Několik měsíců před sametovou revolucí bylo celkové uvolnění a svobodný duch festivalu cítit více, než kdykoliv předtím. Porta se tehdy zapsala neopakovatelným způsobem do srdcí všech zůčastněných. Již nikdy se nepodařilo, z pohledu návštěvnosti, navázat na tyto jedinečné roky. Nová doba, spojená s netušenými možnostmi, dala na slavné období lochotínského amfiteátru částečně zapomenout.

Michal Leicht, který s kapelou COP vyhrál Portu celkem třikrát, poznamenává:
Míša Leicht
Co říct o Portě, byla to prostě velikánská kultovní akce, kdy málokomu se dneska podaří z tohodle ranku, z toho folk a countryovýho, zahrát před takovým množství lidí jako bylo na amfiteátru na Lochotíně, prostě atmosféra krásná, všichni jsme si mysleli, že děláme trošku něco zakázanýho, napřed jsme hráli americkou muziku, takže, byla to radost no. Bylo to pěkný, ale je to věc, která se sem už asi nevrátí, myslím si že tu Portu už nikdo neoživí tím způsobem, jako to bylo tenkrát, protože jak říkám byla to určitá forma protestu, protože spousta písničkářů, spousta lidí, kteří se zabývali protest songama si tam mohla zahrát.

Po sametové revoluci zájem o písničkáře upadá. Masová účast na Portách je pryč a festival si hledá své místo v nových společenských podmínkách. Původní zakladatelé Porty chtěli v roce 1990 vrátit festival opět do Ústí nad Labem, ovšem plzeňští pořadatelé si nechali název zaregistrovat na Úřadu průmyslového vlastnictví. Proto počínaje rokem 91 se Porty pořádaly každý rok hned dvě. Kromě té plzeňské totiž bylo možné navštívit ještě Trampskou Portu v Ústí. To trvalo až do roku 2006, kdy se obě akce opět sjednotily. Nicméně Plzeň nemá Portu již od roku 2003, kdy se festival přestěhoval do Jihlavy.

Míša Leicht
Porta funguje dál, hraje dál, je to v menších formách, je to v přírodním divadle v Řevnicích a je to taky hezký a má to pořád jako tu atmosféru.

Zda stále platí festivalové motto z roku 1972 : Hudba je lék – Porta je nejlepší apatyka, necháváme na vás….každopádně doby, kdy se v lochotínském amfiteátru tísnily tisíce a tisíce příznivců folk a county hudby se nejspíš nevrátí.