Publicistika16. března  2017 v 09:20  

Alchymie, metoda pokus-omyl i nádherné účesy. Takové bylo kdysi kadeřnictví a holičství

Kadeřnictví a holičství z počátku minulého století - Foto: Pavel Halla

Kadeřnictví a holičství z počátku minulého stoletíFoto: Pavel Halla

Oholit, prosím! Takovou větou začínala zpravidla konverzace v holičství na počátku minulého století. Dámy si zas od svého kadeřníka nechávaly s oblibou vytvářet na hlavě populární americkou trvalou. Vydáváme se do holičství a kadeřnictví na počátku minulého století.

Na svou dobu mimořádně technicky vybavená dílna byla plná těch nejmodernějších vynálezů, které se daly ve světě sehnat. Kromě dámského a pánského stříhání a holení byla velice populární ondulace vlasů. Prováděla se třemi způsoby. Vodou, takzvaným železem a formou v té době světové novinky, americkou neboli sašetovou trvalou. 

Nejstarší způsobem úpravy vlasů dam byla vodová ondulace. Po umytí se mokré vlasy dokonale rozčesaly a za pomoci hřebenu a prstů se vytvořily vlny. Ty se zajišťovaly vlásničkami nebo hřebínky. Poté se přes hlavu natáhla síťka a účes usušil. 

Ondulace železem, to zní strašidelně, že? Šlo ale v podstatě o předchůdkyni dnešní kulmy. V roce 1872 ji vynalezl pařížský vlásenkář Raul Marcel. Železné kulmy, připomínající svým tvarem kleště, byly různých profilů, podle toho jak měla výsledná vlna vypadat. V kadeřnictvích se nahřívaly na speciálních lihových, v pozdější době elektrických nahřívačích. 

Později byly hojně rozšířené i pro domácí používání, kdy si je ženy nahřívaly ponejvíce buď přímo v topeništích, nebo na plotnách kamen. Vhodná teplota železa byla kolem 45 °C. Že se to občas nepovedlo, o tom není pochyb. I proto se nejdříve správná teplota železa zkoušela na kousku novinového papíru. Pokud vzplál, bylo ještě železo příliš horké. 

Americká móda na hlavy Slovanek 

Trvalou americkou ondulaci, nazývanou také sašetovou, uvedl do kadeřnických salónů v roce 1906 Charles Nessler. Použil přitom čpavek a borax, čímž změkčil keratin ve vlasech a vlny na účesu vytvořil pomocí elektricky nahřívaných natáček. Pro přílišnou pracnost o tento způsob úpravy účesu nebyl zpočátku příliš velký zájem. 

Elektrické natáčky vzbuzují respekt - Foto: Pavel Halla

Elektrické natáčky vzbuzují respektFoto: Pavel Halla

Trvalá ondulace začala důkladným umytím vlasů. Poté se vlasy usušily, zasponkovaly a provlhčily preparačním roztokem. Natočily se na natáčky a ty se sepnuly do topných těles přístroje. Vlasy se zapařovaly 12 až 25 minut podle jejich typu. Následovalo umytí chemikálií neutrálním mýdlem, rozčesání a usušení. Taková trvalá byla na svou dobu skutečně trvalá. Vydržela i několik měsíců. 

V roce 1924 sestrojil Josef Mayer přístroj s elektrickým vytápěním a tento způsob úpravy americké trvalé se stal velice oblíbeným a rozšířeným na několik desetiletí. Sašetová ondulace se přestala provádět až kolem roku 1960. 

K vysoušení vlasů se zpočátku dějin kadeřnictví a holičství využíval přirození vítr, později ručně ovládané měchy, až se objevil mobilní elektrický přístroj zvaný fén. Prvním takovým sériově vyráběným elektrospotřebičem byl v USA koncem 19. století stolní ventilátorek dokonce i s ionizačním zařízením. 

Autor:  Pavel Halla
Pořad: O řemeslech   |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: čtvrtek 9:25  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Srážky: přeháňky, D5-77,8
  Viditelnost: snížená viditelnost na méně než 100 m, D5-118,1
  Srážky: přeháňky, D5-96,8

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace