Bobr evropský - největší hlodavec na našem území
V tomto díle se podíváme na zub našemu největšímu hlodavci - bobru evropském, jehož hlavním poznávacím znamením jsou právě velké zuby a placatý ocas. Jedná se o chráněného tvora, který žije i na Šumavě ale na území Národního parku je poměrně novým živočichem, usadil se tu až v roce 2005 a od té doby jeho populace roste.
Bobr evropský je krásné zvíře, které v dospělosti dosahuje dvaceti a výjimečně až třiceti kilogramů. Jeho největší zbraní jsou velké zuby. Na Šumavě se objevoval už dříve, někdy kolem roku 2000, tedy poté, kdy byl vysazen v Bavorském lese. Natrvalo se u nás usadil až o pět let později, kdy začal stavět svá obydlí.
Podle ekologa Jana Mokrého bobr nemusí vždy stavět hráze. Vstup do své nory však potřebuje mít pod vodou a svůj životní prostor si k tomu tak i upravuje. Pokud je vodní hladina nízká, začne bobr stavět hráz, vstup do svého obydlí si tak zatopí. Když se mu břeh propadne, může si na něj nanosit větve, tím vzniká polohrad. Pokud nemá možnost dělat nory, natahá si materiál, jako větve, kameny, bláto na kopici a pak si vykouše svůj úkryt, svoje komory. Vstup má opět pod vodou, takže nezjistíme, kdy do úkrytu vejde, nebo jej opustí.
Vysoká vodní hladina je důležitá pro jeho další aktivity, jako je tvorba zásobáren potravy. Bobr přechází na podzim z bylinné vegetace na dřeviny, které kácí a okousává z nich kůru a listy. Velkou část větví ze stromů si odkouše a natahá si je do vody, aby mu nevyschly; zapíchá si je do dna nebo do břehu v blízkosti vstupu do hradu. V zimě, když zamrzne vodní hladina, bobr ze svého hradu doplave pro větvičku, tu si pak přenese k sobě do hradu, kde ji zkonzumuje; nemusí při tom vůbec vyplavat nad hladinu. Bobr totiž nemá žádný zimní spánek.
V současnosti je na Šumavě okolo stovky jedinců. Toto číslo není úplně přesné. Pracovníci Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava odhadují uvedený počet na základě velikosti teritorií a možnostech bobrů, kteří se mohou v daném teritoriu nacházet. Důkladnější monitoring bobra v blízké době připravují.
Pokud byste chtěli na Šumavě bobra nebo alespoň jeho práci vidět, tak jedno takové komplexní bobří dílo, tedy zbytky bobří hráze a zhruba dva metry vysokého bobřího hradu je k vidění na říčce Řezná v Alžbětíně na Železnorudsku.
Pokud si na ně budete chtít počíhat, musíte buď brzy ještě za ranního kuropění, nebo naopak pozdě večer když se začne stmívat. Navíc musíte být opravdu velmi tiše a v dostatečně daleko. Tedy, vidět bobra v přírodě není úplně jednoduché, je to ale možné a stojí to za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
