Broumov na Tachovsku právem sbírá jedno ocenění za druhým

17. prosinec 2014

První písemná zmínka o Broumově na Tachovsku pochází už z roku 1523. Obec patřila mezi deset chodských obcí sdružených pod správou tachovského hradu. V 18. století se na území Broumova těžilo železo, měď a vyráběla se tu i slavná kobaltová barva. Nechme ale minulost minulostí. Jak se žije v Broumově na Tachovsku dnes a co nejvíc místní lidi baví nebo naopak štve? I to zjišťoval redaktor Pavel Halla v rámci pořadu U vás doma.

Vesnička Broumov je vůbec nejseverozápadněji položenou obcí Plzeňského kraje. Od devadesátých let je nedaleko odtud obnovený hraniční přechod Broumov/Mähring. Po počátečním nadšení s vidinou nových pracovních příležitostí a rozvoje obce, z toho dnes, po 25 letech, místní už takovou radost nemají.

Otevřením hranic se totiž výrazně zvýšil provoz tranzitní dopravy a v posledních letech hlavně té těžké kamionové. Kamiony se tudy přes Broumov vyhýbají placení za mýto na dálnici D5.

Místní to ale nevzdávají a alespoň na legislativní úrovni jako, jejich předkové s čakany, alespoň na legislativní úrovni brání Broumov, jinak krásné místo k životu. Vždyť doslova za humny Broumova začíná Chráněná krajinná oblast Český les. Také heraldická symbolika Českého lesa zdobí prapor obce. A nechybí na něm ani historický symbol ostrahy hranic české země – dva zkřížené čakany.

Nechybí upravené okolí

Historie je tu zkrátka na každém kroku. V současné době žije v Broumově 125 obyvatel. Nejstaršímu je 90, nejmladšímu necelé dva roky. A co je pro obec nejdůležitější zpráva, rodí se tu i další děti. Počet obyvatel roste.

Komise soutěže Vesnice roku jezdí do Broumova ráda. Místní ji pokaždé překvapí něčím novým

Broumovští se o společný veřejný prostor náležitě starají, upravují zeleň a obnovují, kdysi vinou železné opony, zchátralé území i vztahy s německými sousedy. Broumov tak právem sbírá jedno ocenění za druhým. Například v roce 2007 získal modrou stuhu - Za společenský život v obci, v roce 2009 Diplom za vzorné vedení obecní kroniky, v roce 2012 Zelenou stuhu - Za péči o zeleň a životní prostředí.

Dotační džungle je čím dál větší bludiště

Rozvoj malé obce, jakou je Broumov na Tachovsku, není možný bez všemožných dotací. Podle starosty Broumova Milana Víška někdy budí vyplňování žádostí a schvalovací proces zejména o evropské dotace dojem, že se na ně ani snad nemá dosáhnout. Místním se to ale naštěstí daří.

Kromě dotací z Evropské unie, díky kterým se podařilo proměnit bývalou obecní školu v nové centrum obce, se místním podařilo smysluplně zužitkovat dotace z národních programů nebo programů Plzeňského kraje. Díky tomu mají v Broumově nové sportovní hřiště a dětské hřiště, zrekonstruované veřejné osvětlení a chodník nebo třeba opravený kostelík Sv. Anny.

Opravený obecní kostel s upraveným okolím

Dobré vztahy se sousední německou obcí Mähring tu od otevření hranic v roce 1990 pěstují dodnes. Pravidelně po 5 letech se koná setkání obou spřátelených obcí. Jednou v v Mähringu, pak zase v Broumově.

Mimochodem, za dobré vztahy se sousední obcí má Broumov další z mnoha ocenění. V roce 2003 získala vyznamenání "Za pospolitost a přeshraniční spolupráci".

Ale zpátky do současnosti. V roce 2015 vychází setkání na Broumov a místní se už na něj těší a pilně připravují.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.