Chrupavka má sport ráda, ale nic se nemá přehánět. Běhání může urychlit rozvoj artrózy

4. prosinec 2017
Poradíme vám

S prevencí bolesti kloubů musíme začít včas, jakmile se artróza rozvine, je pozdě bycha honit. Artrotické změny jsou viditelné na RTG snímcích obvykle už po 40. roce věku, ačkoli člověk je ještě bez potíží.

Jak stárneme, klouby začínají bolet a to zejména kolena a kyčle. Častěji artrózou trpí ženy než muži. Svůj věk ani pohlaví neovlivníme. Dalším zásadním rizikovým faktorem u artrózy je obezita a s tou už něco dělat můžeme. Na prevenci je třeba myslet dřív, než nás klouby začnou bolet, to znamená ve středním věku. „Po třicítce už člověk může za to, jak vypadá, je dobré si na to vzpomenout vždycky při obědě a při večeři,“ říká MUDr. Karel Koudela, vedoucí lékař Kliniky ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Chodit a chodit, dokud klouby neřeknou stop

Pro udržení optimální váhy a pohyblivosti kloubů je nutné se hýbat. Přirozeným pohybem je pro nás chůze, kterou v poslední době lékaři doporučují nejvíc. Důležitá je pravidelnost a v mezích možností každého svižné tempo. V současnosti je velmi populární dynamická Nordic Walking se speciálními chodeckými hůlkami, které zatíženým kloubům odlehčují. Podle ortopeda MUDr. Karla Koudely je Nording Walking ideální i pro seniory, především oni by ale stále měli naslouchat svému tělu a nepřepínat se: „Nemusí ujít 20 km, jde o tu pravidelnost, postupně navyšovat vzdálenost. A když nám klouby řeknou stop, je třeba je poslechnout.“

Poslechněte si:

Trendy v cestování a volbě destinací pro dovolenou O onemocnění velkých kloubů s MUDr. Karlem Koudelou
Důležité pojmy související s cestováním Moderní postupy léčby při potížích s klouby

Jízda na kole

Alternativou k chůzi může být jízda na kole. „Kvůli bolestem nosných kloubů někteří už nejsou schopni ujít ani 500 m, ale na kole ujedou i 10, 20 km,“ přibližuje zkušenosti svých pacientů MUDr. Koudela. Aby nás nezačala bolet záda, musíme jízdu na kole doplnit o cvičení, které zapojuje hluboký stabilizační systém, břišní svalstvo apod. V tomto případě bychom měli dbát i na správné provedení cviků, proto vůbec není do věci obrátit se na odborníka. Jinak by se mohlo stát, že nám cvičení víc uškodí, než prospěje.

Pohyb ve vodě

Dobrou volbou při výběru sportu je plavání, které odlehčí kloubům a posílí zádové svalstvo. I plavání je vhodné doplnit o cvičení, při kterém zapnou také břišní a další svaly. Nejen seniorům a obézním lidem prospěje Aqua Aerobik: „Cvičící pracují s odporem vody, nezatíží jim to tolik klouby a díky pohybu si udržují váhu.“

Běhat nebo neběhat

Sporné je běhání, které může rozvoj artrózy urychlit. „Záleží na dávkách a těžko říct, kdo si co může dovolit. Když někdo bude běhat 3 až 5 km denně a není nějak monstrózně obézní, myslím si, že ho to nepoškodí. Ale jestliže mi bude 60 a vím, že mě bolí kolena, pak to běhání už jsou tak trochu hřebíčky do rakve,“ upozorňuje na úskalí běhání MUDr. Karel Koudela. Běhat bychom neměli po asfaltu a betonu, povrch by měl být měkký a nerovný, což méně zatěžuje klouby a více stimuluje hluboký systém svalstva zad a břicha.

„55kilový šlachovitý člověk může běhat půlmaratóny, a pokud nemá genetickou dispozici k poškození kloubů, asi ho to nijak dramaticky neovlivní. Silnějšímu jedinci s 90 kg a začínající artrózou běh doporučit nelze, raději ať chodí s hůlkami po měkkém povrchu a postupně navyšuje tempo a délku trasy. Nebo se projede na kole. Z člověka nemusí stříkat pot, nemusí trhat rekordy. Při a díky pohybu bychom se měli cítit dobře,“ uzavírá vedoucí lékař Kliniky ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Plzeň MUDr. Karel Koudela.

Spustit audio