Daňový průvodce: Nejčastější otázky na daň z příjmů fyzických osob

21. březen 2016
Poradíme vám

Oblast daní je pro mnohé z nás velice složitá, proto jsme pro vás připravili souhrn nejčastější dotazů, týkajících se daní z příjmů fyzických osob, na které odpovídají Michaela Hošťálková a Štěpánka Fenclová z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj

Pokud někdo podával v minulých letech daňové přiznání a letos mu povinnost podat přiznání nevznikla, musí toto nějak oznamovat finančnímu úřadu?

Z daňového řádu vyplývá, že nevznikla-li poplatníkovi ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Jinými slovy, poplatník, který je registrován k dani z příjmů fyzických osob u finančního úřadu, by měl vždy ve lhůtě pro podání daňového přiznání, buď podat daňové přiznání, nebo finančnímu úřadu sdělit, že tuto povinnost nemá.

Jaké příjmy se uvádějí do daňového přiznání?

Zákon o daních z příjmů definuje 5 tzv. druhů příjmů, a to příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a tzv. ostatní příjmy. Z každého druhu příjmu si poplatník vypočítá tzv. dílčí základ daně a úhrn těchto dílčích základů daně pak tvoří celkový základ daně, ze kterého se po případných dalších úpravách vypočítá daň.

Jsou ve vymezení příjmů za rok 2015 nějaké výrazné změny?

Již od roku 2014 je zrušena daň dědická a daň darovací a bezúplatné příjmy spadají pod režim zákona o daních z příjmů. Příjmy z dědictví jsou osvobozeny od zdanění vždy, ale příjmy z titulu darování jsou osvobozeny pouze v některých zákonem specifikovaných případech. Příjmy z darování, na které se osvobození nevztahuje, je třeba uvést do přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Které dary není třeba uvádět do daňového přiznání?

Jsou to například dary plynoucí od příbuzného v linii přímé, dále od příbuzného v linii vedlejší - zde se jedná o sourozence, strýce, tety, synovce nebo neteře, dále jde o dary od manžela a od některých v zákoně výslovně uvedených sešvagřených osob.

Dále jsou například osvobozeny i dary od osoby, se kterou poplatník žil nejméně pod dobu jednoho roku ve společně hospodařící domácnosti, případně dary nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.

Jak velkou daň za rok 2015 musíme platit?

Sazba daně z příjmů fyzických osob za rok 2015 je stejná jako byla v roce 2014, tj. 15% ze základu daně.

Stejně jako v r. 2013 a 2014 se pak daňová povinnost zvyšuje o tzv. solidární zvýšení daně, které se však týká pouze „vysoko příjmových“ poplatníků a které činí 7% z rozdílu mezi součtem příjmů ze zaměstnání a dílčího základu daně ze samostatné činnosti a 48násobkem průměrné mzdy.

48násobek průměrné mzdy v roce 2015 činil 1 277 328 Kč, tzn., že solidární zvýšení daně bude platit pouze poplatník, jehož roční příjmy ze zaměstnání spolu s dílčím základem daně ze samostatné činnosti přesáhly uvedenou částku.

Solidární zvýšení daně se dotklo některých poplatníků již v průběhu roku 2015, a to v případě, že za některý kalendářní měsíc dosáhli u svého zaměstnavatele vyššího příjmu než je 4násobek průměrné mzdy, tzn., že měli měsíční mzdu vyšší než 106 444 Kč. Potom jim také z rozdílu mezi touto jejich mzdou a částkou 106 444 Kč zaměstnavatel srazil 7% solidární zvýšení daně.

Každého vždycky zajímají položky, o které je možné snížit daňový základ nebo daň. Zastavme se u nich

Začneme s těmi položkami, o které lze snížit základ daně. Mezi ně patří např. úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotéčního úvěru, pokud byl úvěr poskytnutý na tzv. bytovou potřebu a pokud jsou splněny další podmínky pro uplatnění této nezdanitelné částky uvedené v zákoně o daních z příjmů, např. v případě úvěru na koupi bytové jednotky nebo rodinného domu musí být splněna podmínka vlastnictví a dále tato nemovitá věc musí být užívána k trvalému bydlení buď přímo poplatníkem, který si tuto nezdanitelnou částku uplatňuje, nebo jeho manželem či potomky, rodiči nebo prarodiči obou manželů. Maximální částka zaplacených úroků, kterou lze od základu daně odečíst, je 300 000 Kč na domácnost.

Jsou ještě nějaké další částky, které se odečítají od daňového základu?

Ano, lze uplatnit například zaplacené příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Zde platí zásada, že lze odečíst pouze částky zaplacených příspěvků přesahující 12 000 Kč, přičemž maximální výše této nezdanitelné částky může být rovněž 12 000 Kč.

Jinými slovy, pokud chce poplatník využít tuto nezdanitelnou částku v maximální možné míře, musí jeho příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření činit alespoň 24 000 Kč za rok.

Dále lze uplatnit zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, také maximálně do částky 12 000 Kč, v tomto případě se však od celkového zaplaceného pojistného nic neodečítá.

Došlo pro rok 2015 k nějakým změnám v uplatnění nezdanitelné částky u životního pojištění?

Pro rok 2015 se zpřísňují podmínky pro uplatnění této nezdanitelné částky. Odečíst od daňového základu částku zaplacenou na životní pojištění už nebude možné v případě, že pojistná smlouva umožňuje částečné výběry vložených peněz.

Daňové zvýhodnění u soukromého životního pojištění bude umožněno jen těm poplatníkům, kteří ke stávající smlouvě s pojišťovnou doloží, že v průběhu trvání smlouvy nejsou umožněny mimořádné výběry. V případě nesplnění této podmínky si poplatník nebude moci snižovat daňový základ o zmíněnou částku 12 000 Kč.

Pokud k výběru dojde před rokem, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let nebo před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy, je povinností poplatníka dodanit částky, o které mu byl v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, a to počínaje rokem 2015. Tyto částky dodaní jako tzv. ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů prostřednictvím daňového přiznání.

Dodanit částky pojistného, o které si snižoval svůj daňový základ, musí poplatník i v případě, že dojde k předčasnému ukončení pojistné smlouvy. V tomto případě je třeba dodanit i částky pojistného, které poplatník uplatnil jako nezdanitelnou část základu daně před rokem 2015, maximálně však v uplynulých 10 letech.

Existují případy, kdy se toto dodanění neuplatní?

Toto dodanění se neuplatní v případě plnění z pojistné smlouvy, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a dále v případě pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Jak je to s možností uplatnit dar na veřejně prospěšné účely jako nezdanitelnou část základu daně?

Od základu daně je možné jako nezdanitelnou částku odečíst také poskytnuté dary na zákonem stanovené účely, např. na zdravotnictví, školství, kulturu, požární ochranu apod. Často uplatňovaným darem na zdravotnické účely je darování krve nebo jejích složek, přičemž hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč. Podmínkou však je, že dárci nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Od základu daně je možné odečíst jako dar na zdravotnické účely také hodnotu odběru orgánu od žijícího dárce, přičemž těmto dar se oceňuje částkou 20 000 Kč. Dary za rok 2015 lze uplatnit v případě, že jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Maximální hranicí pro jejich uplatnění je 15 % základu daně.

Další nezdanitelnou částkou jsou pak rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci do výše 1,5% zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně však do 3 000 Kč nebo úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nejvýše do 10 000 Kč, resp. u osob se zdravotním postižením do částky 13 000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením do částky 15 000 Kč.

Podnikatelé si také vždycky mohli odečítat ztrátu z minulých let. Je tato možnost i nadále?

Nejen podnikatelé, ale i poplatníci s příjmy z nájmu si mohou od základu daně odečíst dosud neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu z minulých let. Ztrátu však nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti. Nejstarší ztráta, kterou lze za r. 2015 uplatnit jako odčitatelnou položku, je ztráta vyměřená za zdaňovací období r. 2010.

Jsou položky, o které lze snížit přímo vypočtenou daň?

Položky, o které lze snížit vypočtenou daň, se jmenují slevy na dani a dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Slevy na dani lze uplatnit maximálně do výše vypočtené daně, v případě daňového zvýhodnění na dítě lze jít i do mínusu.

A teď už k jednotlivým slevám:

Všichni poplatníci mohou uplatnit základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč. Tuto slevu si za rok 2015 mohou uplatnit všichni poplatníci, to znamená i ti, kteří pobírají starobní důchod.

Lze uplatnit například také slevu na manželku, pokud je na mateřské či rodičovské dovolené?

Další sleva na dani, kterou lze uplatnit, je právě sleva na manžela nebo manželku žijící v domácnosti s poplatníkem. Její výše je 24 840 Kč (a pokud by manžel nebo manželka byl držitelem průkazu ZTP/P, tak je sleva dvojnásobná, tj. 49 680 Kč). Je třeba upozornit, že tuto slevu na manžela lze od roku 2014 uplatnit i na partnera podle zákona o registrovaném partnerství.

Slevu na manžela ale nelze uplatnit automaticky, musí být splněna podmínka, že výše vlastních příjmů manžela, manželky či partnera podle zákona o registrovaném partnerství nepřesáhla částku 68 000 Kč. V zákoně jsou přímo vyjmenované příjmy, které se do vlastních příjmů manžela, manželky pro účely této slevy nezahrnují. Mezi ty příjmy, které se pro tento účel do vlastních příjmů manželky nezahrnují, patří například dávky státní sociální podpory, což je mj. rodičovský příspěvek. Takže pokud manželka pobírá rodičovský příspěvek a jiné příjmy neměla, může si manžel slevu na manželku uplatnit. Pokud by ale manželka pobírala peněžitou pomoc v mateřství, což je dávka z nemocenského pojištění, tato částka se do vlastních příjmů manželky zahrnuje a pak je nutné sledovat zmiňovaný limit příjmů 68 000 Kč.

Další příjmy, na které bychom neměli zapomenout při posuzování, zda na tuto slevu na manžela je nárok?

Neměli bychom zapomenout především na to, že do vlastních příjmů manžela se pro tento účel zahrnuje i celá řada příjmů, které jsou od daně z příjmů osvobozené – například podpora v nezaměstnanosti, starobní či invalidní důchod, nemocenské dávky. Pokud je druhý z manželů zaměstnán, zahrnuje se do vlastních příjmů hrubá mzda, pokud druhý z manželů podniká nebo má příjmy z nájmu, zahrnuje se částka příjmů nesnížených o výdaje.

Probrali jsme dvě nejčastější slevy na dani, jsou ještě nějaké další?

Poplatník, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, má nárok na slevu na dani ve výši 2 520 Kč, poplatník, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu ve 3. stupni, má nárok na slevu na dani ve výši 5 040 Kč, držitel průkazu ZTP/P na slevu ve výši 16 140 Kč a student, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, si může uplatnit slevu ve výši 4 020 Kč (tuto slevu na dani lze uplatnit u studenta do 26 let, po dosažení tohoto věku už pouze v případě, že studuje prezenční formou studia v doktorském studijním programu, pak lze tuto slevu uplatňovat do 28 let).

Rodiče malých dětí mohou od roku 2014 rovněž uplatnit novou slevu na dani, a to slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, tedy tzv. „školkovné“. Na každé dítě si může rodič ročně odečíst tuto slevu ve výši prokazatelně vynaložených nákladů za umístění dítěte (mimo stravného), maximálně však do výše stanovené minimální mzdy, což bylo loni 9 200 Kč. Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může slevu uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za zdaňovací období 2015 může poplatník uplatnit výdaje za umístění dítěte např. i ve firemní či soukromé školce, v lesní školce, v soukromých jeslích, či v dětském centru, které provozuje mateřskou školku. Slevu však není možné uplatnit v případě zájmových kroužků, neboť ty mají vzdělávací charakter, nebo např. v případě hlídacích center v obchodních domech.

Jak budou rodiče nárok na tuto slevu prokazovat?

Nárok na slevu poplatník prokazuje potvrzením příslušného zařízení péče o děti předškolního věku o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v tomto zařízení, které poplatník přiloží jako přílohu k daňovému přiznání.

A lze kromě školkovného nadále uplatňovat rovněž běžnou slevu na děti, kterou známe z minulých let?

Ano, lze, jedná se o tzv. daňové zvýhodnění na vyživované děti. Od roku 2015 má poplatník nově nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti v diferencované výši v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění nově činí:

  • 13 404 Kč ročně na jedno dítě, (měsíčně 1 117 Kč)
  • 15 804 Kč ročně na druhé dítě, (měsíčně 1 317 Kč) a
  • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě (měsíčně 1 417 Kč)

Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

V zákoně o daních z příjmů je dále nově stanoveno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely uplatnění daňového zvýhodnění vždy dohromady.

Slevy na dani lze uplatnit maximálně do výše vypočtené daně, u daňového zvýhodnění na dítě však toto omezení neplatí a daňové zvýhodnění lze uplatnit i vyšší, než je vypočtená daň. Tato částka daňového zvýhodnění, která přesahuje vypočtenou daň, se nazývá daňový bonus a je to částka, kterou neplatí poplatník finančnímu úřadu, ale naopak finanční úřad poplatníkovi. Nárok na tento daňový bonus má poplatník v případě, že jeho zdanitelné příjmy za rok 2015 dosáhly částky alespoň 55 200 Kč (6násobek minimální mzdy). Pokud by měl poplatník pouze příjmy z nájmu, tak ještě k tomu nesmí být ve ztrátě. Daňový bonus může za rok 2015 dosáhnout maximální částky 60 300 Kč.

Daňové zvýhodnění lze od r. 2014 uplatnit pouze v případě, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, která se nachází na území členského státu Evropské unie, popř. na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Daňové zvýhodnění na dítě si mohou uplatnit oba rodiče dítěte?

Pokud oba rodiče žijí s dítětem ve společně hospodařící domácnosti, může si daňové zvýhodnění na dítě uplatnit sice kterýkoliv z rodičů, ale nikoliv oba zároveň. Pokud dítě žije v domácnosti jen s jedním z rodičů, má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění pouze tento rodič.

A teď něco trochu jiného - je možné i za rok 2015 uplatňovat výdaje % z příjmů?

Ano, u některých druhů příjmů má poplatník možnost se rozhodnout, zda bude uplatňovat skutečně vynaložené výdaje či výdaje % z příjmů. Vždycky se ale poplatník musí u konkrétního druhu příjmu rozhodnout pro jeden způsob uplatnění výdajů. Tato možnost je u příjmů ze samostatné činnosti, u příjmů z nájmu a u příjmů ze zemědělské výroby, a to i v případě, že není provozována zemědělským podnikatelem.

U poplatníka s příjmy ze zemědělské výroby, ať už ji provozuje zemědělský podnikatel či nepodnikatel, a dále u poplatníka s příjmy z řemeslné živnosti lze uplatnit výdaje ve výši 80 %, u příjmů z ostatních živností, které nejsou řemeslné, ve výši 60 %, u dalších příjmů ze samostatné činnosti (to je např. u příjmů z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění, u autorských honorářů, u příjmů z výkonu nezávislého povolání apod.) ve výši 40 %, u příjmů z nájmu lze pak uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů.

Je však třeba upozornit, že počínaje rokem 2013 došlo k tzv. „zastropování“ paušálních výdajů ve výši 40 % a 30 %. V případě, že poplatník uplatňuje 40% výdaje, může uplatnit maximálně 800 000 Kč, v případě 30% výdajů je pak tato maximální částka 600 000 Kč.

Počínaje zdaňovacím obdobím r. 2015 dochází k zastropování i u sazeb výdajových paušálů ve výši 60% a 80%, konkrétně u sazby 60% částkou 1 200 000 Kč a u sazby 80% částkou 1 600 000 Kč.

Může ten, kdo si uplatní výdaje % z příjmů uplatnit ještě nějaké další výdaje?

Ne, nemůže. Pokud poplatník uplatní výdaje % z příjmů, má se za to, že jsou v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje za příslušné zdaňovací období, včetně např. odpisů, výdajů na dopravu apod.

Je výhodné uplatňovat výdaje % z příjmů?

Výhoda při uplatnění výdajů % z příjmů je ta, že poplatník eviduje pouze své příjmy, případně pohledávky, a nemusí své výdaje žádným způsobem dokládat. Výhodné je uplatnění výdajů % z příjmů pro ty poplatníky, jejichž skutečné výdaje nejsou vyšší než výdaje uplatněné tímto způsobem. Při posuzování výhodnosti uplatnění paušálních výdajů je nutné zohlednit také některá další omezení, která s sebou tento způsob uplatnění daňových výdajů přináší.

O jaká omezení se konkrétně jedná?

Jedná se o to, že poplatníci, kteří uplatní výdaje % z příjmů a součet dílčích základů daně, u nichž byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemohou uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Toto omezení se týká jakékoliv sazby výdajového paušálu.

Jak je to v roce 2015 se zdaněním pravidelně vypláceného důchodu?

Dani z příjmu fyzických osob podléhá pouze část důchodu nad 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Od ledna 2015 se minimální mzda zvýšila na 9 200 Kč, proto jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do částky 331 200 Kč (odpovídá měsíční penzi 27 600 Kč).

Od 1. ledna 2015 se v souvislosti se zdaněním starobních důchodů vrací legislativa ke stavu, který platil do roku 2012: pokud senior dosáhne dalšího zdanitelného příjmu mimo důchod vyššího než 840 tisíc Kč za rok, zdanit bude muset i celý svůj starobní důchod, který by jinak danit nemusel.

Do limitu 840 tisíc korun se započítává součet příjmů podle § 6 (zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 (samostatná činnost) a § 9 (nájem) zákona o dani z příjmů, přičemž se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy, u kterých je daň z příjmu vybírána srážkou.

Musí podat daňové přiznání důchodce, který v r. 2015 prodal zeleninu ze své zahrady a obdržel za ni 9 000 Kč?

Pokud důchod nepřesáhl částku 331 200 Kč za rok a jiné příjmy než 9 000 Kč za prodej zeleniny poplatník neměl, jedná se u obou příjmů o příjmy od daně osvobozené, které se neuvádí do daňového přiznání. V případě příjmů z pěstování a prodeje zeleniny se uplatní osvobození příjmů z příležitostných činností, příležitostného nájmu movitých věcí a příjmů ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, které jsou v roce 2015 osvobozené od daně do výše 30 000 Kč).

Musí podat daňové přiznání poplatník, když v roce 2015 prodal rodinný dům a jinak měl jenom příjmy ze zaměstnání?

U příjmu z prodeje rodinného domu je třeba posoudit, zda se jedná o příjem od daně osvobozený či o příjem zdanitelný. Pokud se jedná o příjem od daně osvobozený, nemusí poplatník podávat daňové přiznání. Pokud se jedná o příjem zdanitelný, musí poplatník daňové přiznání podat a uvést do něj jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy z prodeje domu.

Pro posouzení, zda se u příjmu z prodeje domu jedná o příjem od daně osvobozený, je podstatné, zda v tomto domě poplatník bydlel. Pokud v něm bydlel alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, je příjem z prodeje od daně osvobozený. Pokud v něm sice před prodejem bydlel, ale kratší dobu než 2 roky, bude příjem osvobozený za podmínky, že poplatník příjem z prodeje domu použije do 1 roku na obstarání jiné bytové potřeby, např. koupí si byt, postaví jiný dům apod.

Pokud v domě poplatník vůbec před prodejem nebydlel či příjem z prodeje nepoužije na obstarání bytové potřeby do 1 roku, bude příjem z jeho prodeje osvobozen pouze v případě, že ho vlastnil déle než 5 let.

Pokud není splněna žádná varianta pro osvobození příjmu, jedná se o příjem zdanitelný, který, jak už bylo uvedeno, musí poplatník uvést do svého daňového přiznání, kam pak musí uvést i své příjmy ze zaměstnání.

autoři: Michaela Hošťálková , Štěpánka Fenclová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.