Hokynář aneb kupec. A jeho koloniální království

23. březen 2017

Teď se vypravíme do kupeckého krámku v první polovině minulého století. Na zboží se neuváděly údaje o energetických hodnotách potravin, ani detailní složení, tak jak to známe dnes. Nebylo divu. Podvádět si dobrý kupec nemohl dovolit. Na dobré pověsti totiž doslova závisela jeho živnost.

Název koloniální je odvozen od exotického zboží z tehdejších britských a dalších kolonií. Kromě potravinářského a drogistického zboží nabízel dobrý hokynář i další průmyslové zboží každodenní potřeby. Od hřebenu po prací prášky a podobně.

Sortiment se řídil hlavně tím, kde se samotný obchod nacházel. Jiné potřeby mělo obyvatelstvo ve městech a jiné na vesnici. Specifikou bylo rozvažování, kdy byl sortiment obchodníkovi dodáván pouze ve velkoobchodních baleních. A protože peněz nebylo nazbyt, každý si koupil jen tolik, kolik nezbytně potřeboval. Káva se většinou mlela v obchodě, někteří kupci si ji i sami pražili.

Od hokynářství, přes družstva až k nadnárodním řetězcům

Tak jako dnes hlavně na malých vesnicích fungují vietnamské večerky, byl v minulosti nenahraditelný dobrý hokynář, u kterého se dalo koupit prostě všechno. Kromě drogistického zboží také průmyslové zboží jako třeba nádobí nebo pracovní nářadí.

Smíšení zboží přineslo až znárodnění. Soukromá hokynářství se za socialismu přeměnila na síť maloobchodních prodejen. Vznikala spotřebitelská družstva jako Jednota, Včela nebo Budoucnost.

I dnes, ve světě rozlehlých hypermarketů a bující konkurence, mají malé obchůdky svoje místo na trhu. Malý obchod, kde se majitel zná s nakupujícími, je i místem společenského dění. A co vy, máte svého oblíbeného a kvalitního hokynáře?

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.