Jiří Stočes: Co slaví o Velkém pátku převážně ateističtí Češi?

Dnes je Velký pátek, den, kdy byl podle Bible ukřižován Ježíš Kristus. A letos podruhé nemusíme do práce, neboť v závěru roku 2015 byl tento den zahrnut mezi státní svátky. Tedy, abych byl přesný, mezi tzv. ostatní svátky, které jsou ovšem stejně jako státní svátky dny pracovního klidu.

Návrat Velkého pátku

Nejde ale o novinku. Do roku 1951 se na Velký pátek do práce nechodilo. Komunistický režim však chtěl náboženské svátky maximálně eliminovat a na jejich místo dosadit ty, které se vztahovaly k revolučnímu dělnickému hnutí, přátelství se Sovětským svazem nebo alespoň k českým lidovým tradicím. Namísto Velkého pátku tak bylo od onoho roku 1951 volno na Velikonoční pondělí. Namísto ukřižování se měla slavit pomlázka.

Návrat Velkého pátku mezi svátky v roce 2015 probíhal za bouřlivé diskuse, v Senátu prošel o jediný hlas. Návrh podávali lidovci, což je pochopitelné, naopak komunisté byli neméně logicky proti. Ostatní strany vesměs jednotné nebyly. Třeba v sociální demokracii návrh podpořil předseda Bohuslav Sobotka, naopak proti němu vystupoval tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který argumentoval tím, že Česko je sekulární stát, který nesmí zvýhodňovat jakoukoli ideologii či vyznání. Možná překvapivým kritikem nového svátku byl Miroslav Kalousek, kterému spíše než svátek samotný vadilo navýšení již tak značného počtu dnů pracovního volna. Naopak staronový svátek vesměs podpořilo hnutí ANO, ODS, poslanecký klub rozpadajícího se Úsvitu a nakonec i prezident Miloš Zeman.

Lid si žádá další den volna a je celkem jedno proč

Volení politici tak vyslyšeli hlas lidu. V průzkumu agentury Median z roku 2008 více jak 61 procent respondentů uvedlo, že Velký pátek by svátkem být měl. Třináct procent z nich přitom netušilo, že tento den má něco společného s ukřižováním Krista. Plná čtvrtina dotázaných vnímala Velikonoce pouze jako vítání jara, což sice není úplně špatně, ale na ustavení Velkého pátku svátkem to nestačí. A jen tak pro zajímavost – více jak dvě procenta respondentů tvrdila, že o velikonocích se Ježíš narodil, přičemž desetinu těchto odpovědí poskytli vysokoškoláci. Vypovídací hodnotu má konečně i zjištění, že Velký pátek chtěli za státní svátek hlavně mladí lidé, naopak proti byli převážně důchodci.

Skutečnost, že Velký pátek patří mezi státem nařízené svátky i v převážně ateistickém či nábožensky indiferentním Česku, je tak na jednu stranu absurdní, na druhou ovšem do značné míry příznačná. Češi jsou většinově pragmatičtí. Kdo by nechtěl mít den volna navíc, že? O nějakou víru či přesvědčení tu přece nejde. Když z toho kápne nějaká výhoda, tak se klidně i k té křesťanské tradici přihlásíme, ačkoli o ní mnoho nevíme a vědět ani nechceme.

Ostatní státní svátky slaví také jen hrstka obyvatel

Ptát se, jak bude nevěřící většina Velký pátek slavit, by tak mohlo být vnímáno jako jízlivost. Přitom ono je to v zásadě stejné jako u většiny ostatních státních svátků – vyrazíme na chaty, chalupy, na kolo, na výlet, nebo se zůstaneme válet doma, budeme koukat na televizi, prohánět se po sociálních sítích, možná půjdeme na návštěvu, uspořádáme nějaký večírek a tak podobně. Jen málokdo skutečně slaví vznik Československa, konec druhé světové války, příchod věrozvěstů, upálení Husa či 17. listopad. Procento těchto lidí bude jistě srovnatelné s podílem křesťanů v této zemi, kteří si budou na Velký pátek připomínat Kristovo utrpení a smrt.

Velký pátek ukazuje k Velikonoční neděli

Ale abych nebyl jen ironický – určitě existuje nemálo ateistů, kteří uznávají, že Velký pátek je připomínkou smrti výrazné osobnosti světových dějin. To je sice sympatické, ovšem vzpomínku na zesnulé, tzv. dušičky, už v kalendáři máme a v lidovém povědomí jsou velmi dobře zažité. Velký pátek je připomínkou jiné smrti, té, která byla překonána. Smrti, po níž následovalo vzkříšení.

Zdá se Vám to neuvěřitelné? Nevzpomenete si na něco dobrého, co už jste definitivně pohřbili, ale ono to přesto žije? Pokud ano, pak se domnívám, že stojíte na prahu tajemství Velkého pátku a máte co slavit.