Jiří Stočes: Vraťte mi moji tramvajenku!

Výměna Plzeňských karet – kdo musí platit a kdo ne

V srpnu minulého roku rozhodlo ještě staré vedení města o povinné výměně Plzeňských karet, které údajně už dávno překročily svoji životnost. To by asi v zásadě nikomu nevadilo, co ovšem vzbudilo vlnu nevole, je skutečnost, že tato výměna není zadarmo – za novou kartu si každý její držitel měl zaplatit 170 Kč.

Pod tlakem kritiků a části opozice se městská rada vzešlá z podzimních komunálních voleb nakonec rozhodla odpustit tento poplatek starobním důchodcům, dětem do 15 let a invalidům třetího stupně, tedy toho nejvyššího, který předpokládá snížení pracovní schopnosti o více jak 70 procent. Podmínkou odpuštění poplatku je ovšem zakoupení celoroční předplatné jízdenky na městskou hromadnou dopravu, takže opět došlo na citát z Šimka a Grossmanna o slevě, která není zadarmo. Všichni ostatní držitelé Plzeňské karty, pokud ji chtějí nadále používat, pak musí příslušný poplatek zaplatit.

Argumentace připomíná absurdní drama

Když se začtete v novinách do nejrůznějších zdůvodnění, proč je třeba vybírat oněch 170 korun, máte pocit, že jste svědky absurdního dramatu. Sám ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus připustil, že výrobní cena karty se pohybuje kolem 40 korun, ale je prý třeba připočítat personální a provozní náklady, daň z přidané hodnoty a navíc příspěvek na fungování celého systému, tedy software, počítače, prodejní automaty jízdenek ve vozech apod.

Radnice údajně nejprve plánovala, že onen příspěvek na fungování systému, který podle hrubého propočtu znamená zhruba třetinu z oněch 170 Kč, by občanům Plzně nějak kompenzovala, ovšem údajně jedinou možností, jak tuto kompenzaci v souladu s právem provést, by bylo podepsání darovací smlouvy s každým jednotlivým držitelem karty. Nový radní pro dopravu Petr Náhlík přispěchal záhy s dalším právním problémem – kompenzace plzeňským občanům by byla diskriminací osob s trvalým bydlištěm mimo Plzeň. Zkrátka a dobře, prostě to nejde, lidé až na zmíněné sociální skupiny platit budou.

Na začátku to zadarmo šlo…

Když se před deseti lety Plzeňská karta zaváděla, tak to zadarmo šlo. Všem, kteří do té doby používali předplatné časové kupóny v papírové formě, tzv. tramvajenku, byla nabídnuta Plzeňská karta zdarma, pokud si jí pořídili do určitého termínu. Když to bylo zadarmo, nikdo neprotestoval… Nikdo ovšem také netušil, že za pár let budou muset pro kartu novou.

Ředitel Kraus se hájí tím, že ve smlouvě, kterou držitelé podepsali, je zmínka o tom, že platnost karty je sedm let, a zároveň se dožaduje pochvaly za to, že karta funguje již o tři roky déle. O tom, že se ovšem za novou kartu již bude muset platit, v té smlouvě pochopitelně nic nebylo. Navíc – dnes už máme jistotu, že nově vydané karty budou platit pouhých pět let a pak si je opět půjdeme za nějaký ten větší či menší poplatek vyměnit. Klasický marketingový trik. Zavedení je zdarma - a jakmile jste chycení, cena se zvyšuje…

Proč musíme platit Plzeňskou kartu, když by nám stačila tramvajenka?

Plzeňská karta umí ledaco, ostatně za možnost nabíjení prostřednictvím bankomatů České spořitelny dostala dokonce jakési mezinárodní ocenění. Prý se snad uvažuje i o tom, že by nahradila zprofanovanou a v současnosti v podstatě zkrachovalou pražskou Opencard. To je všechno hezké a jistě bude řada lidí, kteří si právě proto Plzeňskou kartu rádi pořídí. Ovšem pak je celá řada lidí, kteří stejně jako já mají Plzeňskou kartu jen proto, že jiným způsobem není možné využívat předplatnou jízdenku na MHD; jiní zase jen proto, že na rozdíl od jiných měst nelze v Plzni jiným způsobem zakoupit jízdenku přestupní, nepočítám-li výrazně dražší jízdenku přes SMS, která je ovšem k dispozici pouze ve dvou časových pásmech – 35 minut, nebo 24 hodin. Právě tato skutečnost mi na celé věci principiálně vadí.

Vraťte mi mojí papírovou tramvajenku a umožněte prodej přestupních jízdenek za hotové. Proč jsem povinen přispívat na celý ten elektronický systém Plzeňské karty a koneckonců i na její reklamu? Ať to platí ti, kteří o tento produkt opravdu stojí, nikoli my, kteří jsme k používání Plzeňské karty v podstatě donuceni tím, že neexistuje alternativa, popřípadě je výrazně dražší.