Jiří Stočes: Vrcholem školního roku je školní výlet, už od dob renesance

24. červen 2016
Publicistika

Víte, že na školní výlety se chodilo už od dob renesance? Možná ještě dříve? Právě fenoménu školních výletů se věnuje ve svém fejetonu Jiří Stočes.

Blíží se konec školního roku, slavnostní den, kdy bude dětem a studentům rozdáno vysvědčení. Mnozí to považují za vrchol celého školního roku. No, jak pro koho, že? Podle mě je skutečným vyvrcholením školního roku školní výlet. Zpravidla se koná právě v těchto dnech, kdy už jsou známky uzavřené a prázdniny na obzoru.

Školní výlet mnohé odhalí i naučí

Na školní výlet se těší všichni. Umocňuje vše, co se ve školní třídě po celý rok pomalu, nenápadně a někdy i bolestivě utvářelo. V prvé řadě kamarádství, jemuž je na výletě konečně dán dostatečný prostor. Stejně tak se na výletě často v plné nahotě odhalí různá nepřátelství, ba i šikana. Je zřetelně vidět, kdo je ve třídě za otloukánka, samotáře, kdo za vůdčí osobnost a kdo za klauna. Právě na školním výletě vyplouvají na povrch dosud platonické lásky, nebo naopak trpká zklamání. Zásadním způsobem se také zúročí vztah učitele a žáků. Za katedrou jsou role jednoznačně dané, ale řešení mimořádných situací na školním výletě vytváří či naopak likviduje skutečnou autoritu kantora. Školní výlet prostě odhaluje charaktery všech zúčastněných.

Konečně tvrdím, že školní výlet žáky také mnohému naučí. A zpravidla jsou to poznatky, dovednosti nebo – jak je dnes ve školách zdůrazňováno – kompetence pro budoucí život naprosto zásadní. Jinak řečeno, školní výlet je geniální didaktickou metodou. A těch zážitků… Vsadím se, milí posluchači, že každý z vás má na školní výlety podstatně více vzpomínek než na rozdávání vysvědčení a možná, že i více, než na celá léta strávená ve školních lavicích.

Pohled do historie školních výletů

Fenomén školního výletu existuje v českém prostředí nejpozději od renesance. U středověkých škol ho nemáme doložen, ale dá se předpokládat, že přinejmenším výuku mimo školní budovu znali i tehdy. Cíle školních výletů se v čase měnily, což bylo dáno jednak dostupnými dopravními prostředky a jednak tím, co Josef Pekař nazval trefně „duchem doby“. První vývojovou fázi představovaly pěší vycházky do přírody, doprovázené zpěvem, který se postupně z náboženských témat přesouval k národním. S rozvojem železnice začaly výlety směřovat na významná památná místa české historie či mytologie. Tato fáze vyvrcholila v druhé polovině 20. století, kdy si škola – zejména pro mladší děti – objednávala autobus a objela s ním hned několik hradů, zámků a sem tam, i když vlastně překvapivě málo, i nějaký ten památník revolučního dělnického hnutí. U starších dětí a středoškoláků se prosazovaly vícedenní pobyty v přírodě, ovšem ani u nich – pakliže nešlo zrovna o Krkonoše či Vysoké Tatry na Slovensku – zpravidla nějaká ta památka nechyběla.

Logo

Cíle současných školních výletů jsou velmi rozmanité. Zdaleka už se také nejezdí výlučně po tuzemsku a občas je to pro rodičovskou peněženku dost náročné. Zájem o hrady a zámky nezmizel, ale přeci jen slábne. Jednak jejich návštěva už není levnou záležitostí, zvláště když jich chcete navštívit více, ale hlavně – pro dnešní děti je to prostě málo „akční“. Nutno také podotknout, že dnešní školy pořádají navíc různá sportovní soustředění, poznávací zájezdy, seznamovací pobyty apod. Naopak z jejich portfolia zmizely za totality pověstné brigády. Všechny tyto akce jsou vlastně vývojovými odnožemi školních výletů.

Když se výlet nekoná, je ve škole něco špatně

Na závěr bych chtěl požádat učitele a učitelky, aby školní výlet, který samozřejmě žádné osnovy nenařizují, svým žákům a studentům neupíraly, a to ani za trest. Ano, je to samozřejmě náročné a rozumím tomu, že když Vás žáci neposlouchají a Vy za ně nesete odpovědnost, je to obrovské riziko, ale i tak to prosím zvažte – jinak totiž obíráte své svěřence o to snad vůbec nejcennější, co škola umožňuje. Zároveň apeluji i na děti a hlavně na učně a studenty – zlobit je normální, ale když už to přeroste v naprostou ztrátu důvěry, je to průšvih, z kterého se dá dostat jen zatraceně těžko. Jak už jsem říkal – školní výlet odhaluje vše, co se ve škole děje, a pro budoucí život žáků má naprosto zásadní význam. A platí to i pro ty školní výlety, které se neuskutečnily.

autor: Jiří Stočes
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.