Kompostováním nebo tříděním bioodpadu šetříte přírodu i vlastní peněženku

Letos poprvé platí nová vyhláška Ministerstva životního prostředí. Ta ukládá obcím povinnost zajistit svým občanům v období od začátku dubna do konce října sběr bioodpadu rostlinného původu. Obce se s ministerským zadáním vypořádaly různě – podle svých místních možností a rozpočtů.

Sběrné dvory, pravidelně přistavované velkoobjemové kontejnery, hnědé biokontejnery nejčastěji u barevných kontejnerů na plasty, sklo a papír, nebo cílená podpora kompostování na vlastních zahradách. Poslední jmenovanou cestou se vydala obec Holoubkov na Rokycansku.

V Holoubkově žije přibližně 1400 obyvatel. Devadesát procent z nich přitom bydlí v rodinných domcích se zahradou. Obec přišla se zajímavým nápadem. Díky evropské dotaci z Operačního programu životní prostředí nakoupila vlastní kompostéry, které, po dodržení předepsaných pravidel kompostování, zdarma rozdala občanům.

Jednou z podmínek, abychom získali evropskou dotaci, bylo, že díky třídění bioodpadu snížíme roční produkci komunálního odpadu o 10%. To v praxi znamená přibližně 40 tun bioodpadu, který by jinak skončil v komunálním odpadu. K celkem 230 kompostérům mají občané k dispozici dva štěpkovače, které si mohou zdarma půjčovat. Je před námi první vegetační sezóna. Uvidíme, jaké budou výsledky odpadového hospodářství obce na konci roku.Lukáš Fišer, starosta obce Holoubkov

Tím v Holoubkově samozřejmě nemají ohledně nové vyhlášky o nakládání s bioodpady úplně vyhráno. Musí zajistit sběr bioodpadu od obyvatel panelových domů. A ani všech 230 kompostérů nestačí na pokrytí produkce bioodpadů obce. V Holoubkově proto uvažují o nabídce bezplatného svozu dalšího bioodpadu do nedaleké kompostárny v sousední obci Mýto. Tam před nedávnem vznikla komerční velkokompostárna. Zpracování bioodpadu ve velkém na jednom místě sebou ale přináší nutná negativa pro životní prostředí. Nadměrná hluková zátěž a prašnost kolem svozových tras. Jde tedy o ekonomický a ekologický kompromis.

Co je a co není bioodpad

Bioodpad rostlinného původu můžeme rozdělit na dvě skupiny. Co vyprodukuje zahrada a zbytky rostlinného původu z domácnosti, nejčastěji z kuchyně. Pokud máte zahradu, snažte se využívat vlastního kompostování. Bát se nemusíte kompostovat ani mírně nahnilé ovoce nebo zeleninu, příroda si se vším poradí.

Na každé biopopelnici je seznam toho, co do ní patří|foto:Pavel Halla

Hlavní zásadou je, že zbytky na kompost nesmí být nijak znečištěné například živočišnými tuky, apod. To platí i pro ty, kdo zahradu nemají, a chtějí se efektivně a ekologicky zbavovat rostlinných zbytků z kuchyně. Zbytky musí být čisté, pokud je do kontejneru nesete například v igelitovém sáčku nebo tašce, vysypte zbytky z obalů. Plastové obaly do hnědého kontejneru nepatří.

Plzeň připravuje novinky v odpadech

Městská společnost Čistá Plzeň (dříve Plzeňské komunální služby) chystá k už zavedenému systému svozu a třídění odpadů na území města několik změn. Platit začnou od 1. září.

Hlavní novinkou je, že město Plzeň bude od 1. září zajišťovat vlastní svoz komunálního odpadu. Od převzetí svozu městskou organizací (Čistá Plzeň, s.r.o.) si slibujeme zvýšení hospodárnosti a kontroly svozů. Po zaběhnutí svozového systému ve správě města budeme realizovat další pro občany výhodné pobídky v oblasti třídění bioodpadů. Například kompostéry pro občany jako v Holoubkově. Na velkých sídlištích po domluvě obyvatel podpoříme vznik malých komunitních kompostáren.Petr Baloun, Čistá Plzeň, s.r.o.

V Plzni se také stále rozvíjí sběrná síť takzvaných kompostejnerů, tedy hnědých větraných popelnic na bioodpad rostlinného původu. Kontejnery najdete nejčastěji na místech s barevnými kontejnery. Bioodpad také bezplatně přijímají sběrné dvory, kterých je v Plzni hned několik.

Stále platí, že nejekologičtější a nejekonomičtější způsob likvidace rostlinných zbytků ať už z domácnosti nebo zahrady je vlastní kompostování. Určitě se kompostování nebojte. Není to žádná věda. Hlavní zásadou je střídání materiálů (tráva, zem, slupky, apod.), přístup vzduchu a občasné promíchání nebo provzdušnění.

Výsledný kompost|foto: Panphage

Malý přírodní kompostér můžete mít i v paneláku

Řešením pro byty a domy bez zahrad jsou takzvané vermikompostéry. Žížalí kompostér neboli vermikompostér se vejde na balkón, do chodby, sklepa i do bytu. Veškerou práci přeměny bioodpadu na hodnotný substrát vykonají pracovité žížaly. Většinou kalifornský druh, který je prý žravější než česká žížala. Zdarma vám z odpadu vytvoří živiny pro přihnojování truhlíků na balkonech, základ pro pěstování bylinek nebo pokojových rostlin. A hlavně se zbavíte odpadu, který jinak zbytečně plní popelnici.

Kompostováním nebo tříděním bioodpadu ušetříte místo v popelnici na směsný odpad|foto:Pavel Halla

Domácímu kompostování v bytě se věnuje řada internetových stránek. Podle ekolistu.cz je hlavní výhodou vermikompostéru to, že kromě pár žížal a malé bedýnky nebo jiné vhodné nádoby nepotřebujete vůbec nic. Zdarma se zbavíte zbytků ovoce, zeleniny, skořápek od vajec nebo pytlíků od čaje a kávové sedliny. To všechno žížaly promění na přírodní hnojivo. A hlavní je, že malý domácí kompostér nesmrdí. To bývá prý nejčastější obava lidí.

Problematice bioodpadů a jejich třídění se věnoval redaktor Pavel Halla v pořadu Co vás zajímá. Hosty byli Petr Baloun ze společnosti Čistá Plzeň a Lukáš Fišer starosta Holoubkova na Rokycansku. Poslechněte si celý záznam pořadu.

Zapojte do spolupráce žížaly