Řemesla na západě Čech: košíkářství (umění Zdeňka Pikala z Hostouně)

Košíkář Zdeněk Pikal z Hostouně na Domažlicku - Foto: Martina Klímová

Košíkář Zdeněk Pikal z Hostouně na DomažlickuFoto: Martina Klímová

Košíkářství má své kořeny už v pravěku. První zmínky o specializovaných řemeslnících u nás pocházejí ze 13. století. V současnosti už se ale košíkářem vyučit nelze. Učební obor zanikl a řemeslo přežívá jen díky nadšencům. Jedním z nich je i Zdeněk Pikal z Hostouně na Domažlicku. Pracuje jako učitel na základní škole při dětském domově v Hostouni a plést košíky z vrbového proutí se naučil sám podle knih před sedmi lety.

Láska Zdeňka Pikala ke košíkářskému řemeslu se ale projevila už mnohem dříve.  

Začal jsem s pomlázkami asi jako každý kluk už na základní škole. Pak jsem na nich toužil dole dodělat ozdobný košíček, tak jsem vymýšlel jak na to, až jsem na to přišel. Pak jsem si říkal, že vyrobit košík už není tak těžké. Některým lidem se moje výrobky líbily a chtěli, abych jim udělal taky jeden. Pak chtěli opravovat věci - třeba nové ucho na starém košíku a podobně. Následoval prádelní koš, podnos a člověk do toho spadnul, ani nevěděl jak. 

Co vás na košíkaření baví? 

No, někdy už nic, když řeknu pravdu a když je toho moc. Ale jinak je práce v dětském domově psychicky ubíjející, takže do dílny se chodím uklidnit nebo psychicky zrelaxovat a práce rukama pomáhá. Myslím, že i Karel IV. to tak dělal. Hlava se mi vyčistí a ještě je za mnou vidět nějaký ten výrobek. 

My se teď nacházíme na pozemku, kde si Zdeněk Pikal sám vrbové proutí pěstuje. Nenajdete tu ale žádné vzrostlé vrby, nýbrž malé kmínky. Teď už vidím, že jsou skoro všechny holé, to už máte po sklizni? 

Ano, sklízí se v době vegetačního klidu od listopadu do března. Malý kmínek je základ úspěšného pěstování. Košatá vrba z Ladových obrázků je mýtus a obecně zakořeněná představa lidí. Tak se už dnes proutí nepěstuje, není kvalitní. Dříve to tak bylo hlavně kvůli zvířatům , aby krávy nebo koně proutí neokusovali, protože jim chutná. Ale když bylo výš, nedosáhli na něj. Těm malých kmínků se říká pěstování na babku a proutí je z nich rovnější, užší a celkově kvalitnější. 

Můžeme se podívat na ty sklizené kmínky, jak daleko je máte od sebe a jakou to dá práci vypěstovat kvalitní proutí?
 

Spon se udává u různých odrůd různý, je to zhruba 20 na 20 centimetrů. Já sázím dvě řady a pak nechám půlmetrovou mezeru, aby člověk mohl projít a hnojit, stříhat a stříkat proti houbám a všelijakým broučkům, který mi dávají hodně zabrat – potvory. Pro velkopěstování se udává 20-25 sazenic na metr čtvereční, což je asi 200 tisíc sazenic na hektar. 

Jaká je výtěžnost z jednoho kmínku?
 

První rok nic. To vyroste jenom jeden proutek, který se musí ustřihnout a dá se použít možná tak na pomlázku. Ale tím, že se ustřihne, vrba pustí další a další a čím více se střihá, tím více houstne. Výtěžnost kmínku je optimální kolem 3 až 4 roku, kdy dává 10 -15 kvalitních proutků. Na jeden košík jich potřebujete asi 150, takže 10 babek. Životnost jednoho kmínku se pohybuje kolem 20 let. 

Musíte ty kmínky také zalévat?
 

Já nezalévám. To je další mýtus, že vrba potřebuje vodu. Spousta lidí mi řekne, že by rádi pěstovali vrbu, ale nemají potok nebo rybník. To ovšem není nutné. Vrba dobře snáší vlhko, a proto roste tam, kde by jiné stromy zahnívaly. Ale já osobně vrby nezalévám, protože zalévat 5tisíc stromečků je nad moje síly. Nechávám to přírodě a myslím, že vrba je takový plevel, že si poradí sama. 

Za hezkého počasí plete Zdeněk Pikal svoje výrobky i venku. Usedá na židli, na kolena si bere dřevnou desku. Ta je nutná k tomu pletení?
 

Ta deska drží tvar košíku. Já si k té desce připevním hotové dno, tím je v rovině a já si mohu s rukama dělat co chci a nemusím se starat o stabilitu budoucího koše. 

Jaké další základní nářadí potřebujete k tomu, abyste upletl třeba obyčejný houbařský koš. Co tu máte? 

To vám stačí pouze zahradnické nůžky, šídlo a nůž. To je vše, co potřebujete, abyste upletli košík. Samozřejmě když budete chtít vyrábět složitější výrobky, tak budete potřebovat hoblík, úžidlo, loupačky a další věci. Ale na košík stačí zahradnické nůžky, kladivo, nůž, metr a šídlo. 

Dají se všechny ty nástroje, co jste popsal, i na ty složitější výrobky, sehnat v dnešní době běžně v nějakých hobby marketech? 

Ne, nedá se sehnat téměř nic. Samozřejmě seženete zahradnické nůžky, šídlo i kladivo, ale hoblík, úžidlo, sbíjedlo a košíkářské formy – to vůbec není k dostání a jsme nucení si tyto pomůcky vyrábět svépomocí. V současné době mi kolega vyrábí elektrický hoblík, tak uvidím, jak to dopadne, zatím to vypadá velice nadějně. 

Vy už tady máte předpřipravené dno, takže jakým způsobem pokračujete v pletení, aby z toho vznikl košík?
 

Do hotového dna se zasunou osnovní pruty, které budou tvořit stěnu budoucího koše. Proutky by měly být přibližně stejně dlouhé i silné. Na konci jsou seříznuté do špičky, aby šly lépe zastrčit do hotového dna. 

Ten prut má tak dva metry, to potřebujete hodně místa kolem sebe při pletení!
 

Ano, potřebuji hodně místa, a když pletu doma nebo v dílně, tak to lítá kolem mě všechno co není dostatečně připevněno. 

Vidím, že se u toho docela nadřete, to chce asi chlapa a pořádnou fyzickou sílu.
 

Ano, musím ty osnovní pruty zasunout do dna co nejvíce, protože když pletu ze zeleného proutí, po uschnutí ještě trochu povolí. Je to kvůli pevnosti. Jinak se koš začne bortit a když nedrží tvar. Takovému se říká bačkora. Do něj dáte dvě brambory a upadne vám spodek. Když máme osnovní pruty konečně zasunuté ve dnu, tak se zvednou nahoru a udělá se z nich tak zvaná klícka. Tu zajistíme opletkem zvaným rýmovka. Po dopletení ji sklepnu dolů nějakým železem, aby se vyplnily všechny mezery a škvíry a celý spodek koše se tím utáhne. 

Jaké věci z proutí nejčastěji vyrábíte?
 

Základ jsou košíky. Malé na kolíčky, česáčky, trháčky, bramboráčky, koše na houby, různé přidávačky na dřevo nebo na seno. Dělám i tácy na kafe, koše na prádlo, truhly, oplétám demižony, prostě co si lidi vzpomenou. 

Co pletete úplně nejraději? 

Nejraději asi dělám ty přidávačky. Je to kus práce a je to vidět. Ty košíčky, to je taková piplačka, je to malinký a moc to nepřibývá. Ty velký koše se mi dělají lépe. Je to radost, ale i dřina. Teď se chystám vyzkoušet si nějaké nové věci, nakoupil jsem si krásné, staré demižony, že je opletu, takže se nenudím.  

Zdeněk Pikal předvádí své košíkářské umění a nabízí své výrobky i na řemeslných trzích či historických jarmarcích na různých akcích. O co je mezi lidmi největší zájem? 

Největší zájem je vždy o to, co zrovna není. To lidi přijdou a chtějí košík o trošku větší, o trošku menší, o trošku jiný. Jinak ten zájem je sezónní. Na jaře to začíná pomlázkami, když pak začnou lidé dělat na zahradách, tak chtějí různé košíky a v zimě to končí krbovými koši na dřevo. 

Kdysi se pletlo téměř v každé chalupě. Lidé využívali dostupné přírodní materiály k pletli rohoží, zateplování domů a výrobě předmětů denní potřeby. V českých podmínkách se odjakživa zpracovávalo především vrbové proutí, méně často sláma, orobinec a dřevěné loubky. Dnes košíkářství upadá do zapomnění a uživit se jím prakticky nedá. Výrobkům z proutí zdatně konkurují produkty z Polska či Asie. Starobylé řemeslo tak přežívá jen díky nadšení jednotlivců.  


Zobrazit místo Košíkářství – umění Zdeňka Pikala z Hostouně na větší mapě
Pořad: Řemesla na západě Čech  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: vysíláno do prosince 2012  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  D5, mezi km 112 a 128, ve směru Rozvadov, pomalu jedoucí vozidlo údržby, práce na zpevněné krajnici, Od 24.11.2017 08:00 Do 24.11.2017 15:00, kácení stromů
  Od 23.11.2017 17:25 do 18:30; na silnici 198 u obce Chodský Újezd okres Tachov; zvěř na vozovce; překážka na vozovce, průjezd se zvýšenou opatrností; sražená srnka,
  Od 23.11.2017 17:05 do 19:10; na silnici 11730 u obce Veselá okres Rokycany; nehoda; havarované vozidlo; překážka na vozovce, průjezd se zvýšenou opatrností; havárie OA do příkopu, bez zranění osob.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace