Lubomír Stejskal: Boj o miliony

Chceme-li jet autem z Plzně do Rozvadova a omylem se vydáme na Prahu, zkomplikujeme si život. Bude nás to stát čas i peníze. Jednoduchý závěr: když má něco špatný začátek, tak obvykle i průběh. Karlovarská KV Arena je toho jasným důkazem. Na počátku byl projekt, mnohými označovaný jako megalomanský. Za miliardu korun. Zhruba tak velký byl tehdy roční rozpočet města. Pak přišla neblahá losovačka – a s ní půlmilionová pokuta od antimonopolního úřadu. Po čase následovala druhá. Za realizaci dodatečných prací bez výběrového řízení. Přidal se i finanční úřad: chce od magistrátu zpět 150milionovou dotaci a k tomu městu vyměřil sankci ve stejné výši.

KV Arena|foto: Tomáš Adamec

A na magistrát se valila pohroma za pohromou. Prohrál soudní spor o určení vlastníka KV Areny. Soud vcelku logicky dovodil, že jím je město. Nikoli firmy, které arénu vybudovaly. Stejně tak neúspěšný byl magistrát, když se snažil před soudem dokázat, že stavba byla předražená. Údajně o více než půl miliardy. Okresní soud ovšem žalobu zamítl. Za tuto při požaduje protistrana, konsorcium firem, které arénu postavilo, padesát milionů korun. Jako náklady soudního řízení. Pokud je bude město nuceno zaplatit, čeká ho zásadní redukce rozpočtových výdajů. Ovšem tím tok peněz z radniční kasy nekončí. Ne právě úspěšní právníci pracující pro město obdrželi tři a půl milionu korun. Za podání odvolání v kauze předražené zakázky musí radnice složit poplatek přes 4 miliony. Pokud u krajského soudu v Plzni Karlovy Vary prohrají, přijdou o dalších nejméně sedm milionů.

Tolik řeč čísel, z nichž se točí hlava. V této kauze jsou ale jen podpůrným důkazem toho, že když něco špatně začne, průběh bývá právě takový. Nicméně soudní tahanice jen tak neskončí a v tom je skryta jistá naděje. Neboť ta umírá poslední. Teprve pak se ukáže, jestli kromě začátku a průběhu této kauzy nebude pro město špatný také její konec.