Lubomír Stejskal: Vyšší cíl

Potěšila všechny, kdo fandí českému tenisu. O to víc západočeské regionální patrioty. Hrdí na ni byli už kvůli titulu světové juniorské jedničky. Tou se stala ve dvouhře v květnu 2015. Jako každá sebevědomá sportovkyně, i ona mířila k vyššímu cíli. Tím je pro každou tenistku vítězství na turnaji okruhu WTA.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. Markéta Vondroušová mu svým výkonem přišla naproti během velikonočního týdne. Na turnaji WTA International, což je po grandslamech a kategorii Premier třetí nejvyšší světová úroveň. O Markétě platí upravený Césarův výrok: Přišla, odehrála – a zvítězila. Ve švýcarském Bienu. Nejprve ve všech kolech kvalifikace dvouhry. Pak v hlavním turnaji. Nemilosrdně porážela jednu soupeřku za druhou. Včetně krajanek Kristýny Plíšková a nasazené turnajové jedničky Strýcové. Kýženého cíle, vyššího cíle, dosáhla během sváteční velikonoční neděle. Deset týdnu před svojí občanskou plnoletostí převzala, poprvé v kariéře, trofej Ženské tenisové asociace.

Velice důležitý milník na její sportovní pouti. Odměna za nepočítané množství hodin tvrdé dřiny. Motivace pro budoucnost, vzor pro ostatní. Je jako stovky sokolovských dívek – a přece jiná. Zná ji celý svět. A bezpochyby o ní ještě uslyší. Obyvatelé hornického města pod Krušnými horami mají dobrý důvod držet jí palce. Čím víc jejích úspěchů a tenisových titulů, tím více radosti v životě sokolovských regionálních patriotů. A té není nikdy dost.