Norské fondy a norské trendy v praxi

Na začátku příběhu Soni Szwajnochové byl rozchod partnerů – rodičů dětí. Děti soud před několika lety svěřil do péče matky. Koncem loňského roku se objevilo písemné udání na sociální odbor Městského úřadu v Sušici, že u staršího dítěte matka způsobila vznik vážné nemoci. Úřady nic neprověřily a preventivně rozhodly. Matce předběžně odebraly děti. Za posledních šest měsíců je viděla jen párkrát.

Autismus a epilepsii má synek lékařsky diagnostikovanou. Sociální odbor v Sušici se ani nezajímal o prověření udání nebo skutečný zdravotní stav. Jen preventivně rozhodl a zakázal mi být s dětmi.Soňa Szwajnochová

Sociální odbor jako orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) doporučil klatovskému soudu odebrat matce obě děti. Teprve tříletá dcerka se s předběžným opatřením „svezla“. Předběžné opatření trvá už 6 měsíců. Za tu dobu viděla matka svoje děti jen párkrát, vždy za přítomnosti otce po přesně vymezenou dobu a na určeném místě.

Čtěte také

Vyjádření sociálního odboru Městského úřadu v Sušici, ale ani žádného jiného úřadu nečekejte. Vždy vás odkáží na zákon, podle kterého nemohou sdělovat podrobnosti k případům nezletilých osob. Podle tajemníka Městského úřadu v Sušici Petra Nováka není možné k tomuto ani jiným případům sdělovat žádné informace a nechápe, „o co matce a rozhlasu jde“, když se o případ zajímají.

Soňa Szwajnochová|foto: Pavel Halla

Předběžné opatření, v tomto případě odebrání dětí matce, má platit jen nezbytně nutnou dobu. Nesmí být uměle prodlužováno, aby nebyl ohrožen zdravý vývoj dětí. Ne šest měsíců. Potvrdil to i nejnovější nález Ústavního soudu České republiky.

Ústavní soud zdůraznil, že odnětí dítěte z péče rodičů vždy, i když k němu dojde na základě předběžného opatření soudu, představuje zcela zásadní zásah do práva jak rodičů, tak dítěte na rodinný život, a proto musí být považováno za skutečně krajní řešení nedostatečné péče rodičů o dítě. Zásadně se musí jednat o opatření dočasné, přičemž v jeho průběhu jsou příslušné orgány veřejné moci (orgány sociálně-právní ochrany, obecné soudy) povinny usilovat o co nejrychlejší opětovné sloučení rodiny.Ústavní soud, Brno, TZ 45/2015 (odkaz na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2903/14 najdete na konci tohoto článku)

Je tedy sociálním odborem v Sušici špatně vykládán zákon na ochranu dětí? Nečekejte závěr. Ten musí opravdu udělat až soud. Nezávislý a objektivní. Žijeme přeci v demokratické evropské zemi. V takové, jakou je třeba Norsko.

Soňa Szwajnochová za svoje děti bojuje

Kontaktovala několik podobně podle ní byrokracií a špatným výkladem zákona na ochranu dětí týraných maminek, včetně Evy Michalákové v Norsku. Podle Soni Szwajnochové, která jinak pracuje jako všeobecná zdravotní sestra, je hlavní příčinou selhání státu nárůst pravomocí odborných agentur a poradenských firem v oblasti ochrany dětí.

Z opatrnosti státu a striktního dodržování litery zákona se děti rovnou zabavují jako majetek, stejně jako v Norsku. Soňa Szwajnochová

S Norskem vidí Soňa Szwajnochová další spojitost. Finanční. Všudy přítomné Norské fondy. Z nich čerpá dotace řada firem se specializací na ochranu dětí. Závislost mnoha organizací na Norských fondech, dotacích a tedy penězích, je podle Soni Szwajnochové do očí bijící. Jmenovat konkrétní se bojí.

Komunikuje s některými poslanci, kteří jí ale sami přiznali, že v zákoně na ochranu dětí jsou chyby. Novela zákona prý bude nejdřív v roce 2017. Tedy za dva roky. Tou dobou bude dceři 6 a synovi 8 let. Možná už nebudou vědět, kdo je ta paní, co je vidí jednou měsíčně na základě „předběžného rozhodnutí“.

Společně proti sociální šikaně

Podobně postižené matky oslovily už Helsinský výbor, Fond ohrožených dětí a další instituce, které by podle nich měly být nezávislé. Matky, které současné praktiky v oblasti „ochrany dětí státem“ nechtějí nechat jen tak, i další lidé, se spojili na sociální síti. Na jejich FB profilu se píše:

„V sobotu 30. května v poledne vyjádříme před norskou ambasádou v Praze svou solidaritu s rodinami, jejichž děti byly norskými úřady bezdůvodně vytrženy z vlastní rodiny a nemohou se vrátit domů. Vyjádříme solidaritu všem dotčeným rodinám, i těm, které čelí šikaně ze strany sociálních úřadů v některých dalších evropských státech."

Co je OSPOD

Orgán sociálně-právní ochrany dětí (zkratkou OSPOD, hovorově „sociálka“) je v Česku každý ze státních orgánů, který má zákonem 4. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí přidělené toto postavení v sociálně-právní ochraně dětí. Jedná se především o obecní a krajské úřady. Největší rozsah pravomocí (včetně případného opatrovnictví dětí) mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností; zpravidla jde o městské úřady, které mívají pro tuto kompetenci ustanovený odbor péče o děti a mládež.

Norské fondy
Program CZ04 Ohrožené děti a mládež

Program je zaměřen na zlepšení a de-institucionalizaci systému péče o ohrožené děti a mládež. Projekty podpoří transformaci stávajících pobytových zařízení; zpracování návrhu nového zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči a péči o ohrožené děti; zvýšení zapojení dětí a mládeže do rozhodovacích procesů a zvýšení povědomí o právech dětí a mládeže. (Smlouva s ČR uzavřena 31.10.2013)