Pašijový týden na Šumavě: od Modrého pondělí až po Velikonoční pondělí
Blíží se Velikonoce, které patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky. Velikonoční období je spojeno s mnoha tradicemi. Čtyřicetidenní půst vrcholí týdnem před velikonočním pondělím a říká se mu pašijový. Název je odvozen z latiny - pascha znamená velikonoce. Pašijovým týdnem si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, zradu, ukřižování, vzkříšení. Určitě znáte výrazy Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a další. My pro vás máme krátký seriál, který vám jednotlivé pojmy až do velikonočního pondělí postupně přiblíží.
Modré pondělí
První den pašijového týdne probíhal ve znamení předcházející Květné neděle. Ratolesti, které se světily, připravovali chlapci, některé byly dlouhé až několik metrů. Symbolizovaly slavný vjezd Krista do Jeruzaléma. Na Šumavě se jim říkalo palmová metla nebo palmová zahrada. Posvěcené ratolesti měly chránit dům i pole…, říká Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
Velikonoční seriál: Modré pondělí
Šedé úterý
„Šumava je sakralizovaná krajina posetá kapličkami, křížky a kříži, které byly zvláště v pašijovém týdnu cílem věřících. V Nicově u Stach najdeme tzv. Kohoutí kříž, který v roce 1890 vykoval kovář Klement. Říkalo se mu také kříž zbraní Kristových, zbraní vykoupení a spásy. Pro šumavský lid byl Kristus nejen vládce světa, ale i přítel,“ vysvětluje historik Šumavy Vladimír Horpeniak.
Velikonoční seriál: Šedé úterý
Sazometná středa
„To býval náročný den pro hospodyňky. Musely se pěkně ohánět, to není jen tak, vybílit a vyzdobit dům, uklidit i ve skříních a truhlách…Ale měly to jednodušší než my, majetku bylo méně, a tak jeden den na hloubkový úklid opravdu stačil…,“ směje se Ivana Sieberová, etnografka z klatovského Vlastivědného muzea Dr. Hostaše.
Velikonoční seriál: Sazometná středa
Zelený čtvrtek
„Zvony odlétají do Říma a nastupují chlapci s drkačkami, rachtačkami, tratárky, řehtačkami… a to je, panečku, rámusu... I já jsem se jako kluk na drkání těšil. Velikonoční období na Chodsku je spojeno i s nošením krojů a tak po sváteční mši před kostelem po postním období opět barvy - zelená, modrá, červená,“ vzpomíná Josef Nejdl, ředitel Muzea Chodska v Domažlicích.
Velikonoční seriál: Zelený čtvrtek
Velký pátek
„Den největšího smutku pro křesťany spojený s řadou zápovědí: Nesmělo se hýbat se zemí, neboť v ní leží tělo Kristovo. Hospodyně nesměly prát - praly by totiž v Kristově krvi. Na Velký pátek se lidé omývali tekutou, běhutou vodou, aby byli celý rok zdraví. A otvíraly se poklady, ale jen lidem pracovitým, poctivým a spravedlivým,“ vysvětluje Ivana Sieberová z klatovského Vlastivědného muzea Dr. Hostaše.
Velikonoční seriál: Velký pátek
Bílá sobota
„Pro mě je důležité, že se začínají zdobit kraslice. Vajíčka se střádala několik dnů předem, musela být vařená, jedině tak mohla chlapcům a mužům zaručit tu správnou sílu. Připravovaly se i byliny, kterými se vejce barvila,“ říká etnografka Ivana Sieberová.
Velikonoční seriál: Bílá sobota
Boží hod velikonoční
„V kostelích se světily pokrmy, které se po 40 denním půstu požívaly, aby dodaly lidem zdraví, sílu, prosperitu. Byly to především vaječné pokrmy, nádivky s jarními zelenými bylinami i masem a pečivo z kynutého těsta, mazance a bochánky, které svým kulatým tvarem symbolizovaly slunce,“ vypráví Ivana Sieberová z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.
Velikonoční seriál: Boží hod velikonoční
Velikonoční pondělí
Jinak řečené červené, protože velikonoční vejce je červené. Červená je barva života a lásky. Na Šumavě se provádělo vzájemné ťukání vajíčky, vyhrával ten, kdo vajíčko protivníka prorazil. Chlapci pomlázkami šlehají děvčata, aby byla zdravá a svěží a koledou dostávají vejce nebo hedvábný šátek.
„Vejce, vajíčka, snáší slepička, hledá je, sbírá hospodyňka, až je vysbírá, mně jedno dá - červené, modré, malované,“ prozpěvuje Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
Velikonoční seriál: Velikonoční pondělí E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
