Petra Kosová: Akce "Nejkrásnější obraz"

Projekt "Nejkrásnější obraz" je zajímavý už na první pohled. Lidé posílají fotografie sebe a obrazů, které jsou součástí jejich domovů. Organizátoři výzvy nechtějí jen snímky, ale i příběhy - tedy důvody, proč považují jednotliví lidé ten "svůj" obraz za nejkrásnější. Už první příspěvky do sbírky dávají tušit, jak mnohovrstevný projekt "Nejkrásnější obraz" může být.

Nejde o hodnotu obrazů v penězích nebo recenzích kritiků, ale o to, jak je lidé vnímají emocionálně. Mohou mít obrazy rádi, protože: ten barvotiskový andílek visel nad jejich postelí, když byli malí a jezdili na prázdniny k babičce. A tohle je sice ne moc dobrá reprodukce zátiší, ale je to jediná věc, která zůstala po mamince. Nebo obraz zachycuje krajinu mládí.

V prvé řadě nelze přehlédnout, že je to akce bez problémů mezigenerační, od dětí po seniory. A přihlásit se ke svému oblíbenému obrazu může každý upřímně a bez obav, že bude jeho vkus někdo odsuzovat. Projekt chce komunikovat o tom, co se nám na obrazech líbí a proč. Snažit se pochopit jiné, byť neznámé lidi. Oni totiž tím, že vypráví o svém oblíbeném obrazu, vypráví také o sobě a je tu tedy přítomna jistá intimita, do které nechávají nahlédnout druhé. V tom je citlivost projektu a také jeho jímavost. Některé příběhy opravdu dojemné jsou. Další jsou zase veselé, jiné až recesisticky zábavné. A není drahé se akce zúčastnit, je to pro všechny sociální skupiny.

První výstavu vznikající sbírky lidí, obrazů a příběhů pojednali organizátoři velmi nápaditě: na nádraží Plzeň-Jižní předměstí totiž na stěnu pověsili zarámované příběhy a fotografie s lidmi a obrazy nechali ležet vedle na stolku. Návštěvník tak mohl s napětím pátrat, k jakému obrazu a člověku příběh patří. A hlavně bylo z instalace jasné, že jde především o příběhy a o to, začít o obrazech - a s obrazy - komunikovat. Je to vynikající začátek pro diskusi o výtvarném umění a jeho místě v životě lidí.

Projekt "Nejkrásnější obraz" začal letos a měl by pokračovat několik let. Nejen sbírka by se měla rozrůstat, ale měly by také přibývat diskuse a doprovodné akce. Například v pátek to bylo čtení textů na téma: slova v obrazech, obrazy ve slovech s improvizací beatboxera, neboť nejkrásnější obrazy jsou i v literatuře, hudbě či dramatickém umění.

Bude čím dál zajímavější sledovat rozrůstající se sbírku fotografií a také způsoby, jakými budou organizátoři výzvy projekt dále posouvat a pracovat s ním. Nakolik začne akce zajímat galeristy a vůbec odborné pracovníky nebo studenty kunsthistorie, protože se rodí opravdu mimořádný kontakt s veřejností prostřednictvím výtvarných děl. Nikoli pouze s malou skupinou pravidelně navštěvující galerie a muzea.

Projekt je inspirativní a provokuje další nápady. Třeba: co kdyby časem lidé posílali také fotografii sebe a domu nebo architektonického prvku, který ve své obci či městě považují za nejkrásnější? A podobně.

Výstava sice skončila, ale obrazy, lidi a příběhy najdete i na facebooku nebo na webových stránkách výzvy "Nejkrásnější obraz". A pokud vás akce zaujala, můžete se k ní připojit. Stojí to za to: nabízí totiž vzácnou příležitost. Neznámí lidé mohou spolu sdílet něco hezkého, co je jim blízké. A to opravdu vzácné je.