Plzeňané hájí "Dům hrůzy"
Několik plzeňských občanských sdružení zahájilo nečekaně minulý týden v úterý podpisovou akci návrhu na vyhlášení místního referenda proti stavbě obchodního centra Aréna, nyní přejmenovaného na Corso. Za minulý týden shromáždili členové přípravného výboru návrhu referenda podle svých slov dva tisíce podpisů. Petra Kosová vývoj kauzy kolem Domu kultury, který má ustoupit obchodnímu centru, hodnotí následovně:
Až k návrhu na vypsání referenda dospěla kauza Domu kultury v Plzni. Objekt postavený v 80. letech minulého století je poplatný době vzniku a získal od obyvatel přezdívku "Dům hrůzy u Radbuzy". Investor ho chce zbořit a postavit na jeho místě obchodní centrum. Plzeňané teď "Dům hrůzy" hájí - ale spíše než o samotný objekt jim jde o místo, kde stojí a o funkce, které dosud zastával.
Se zbořením Domu kultury zmizí bez náhrady velký kulturní sál a Divadlo Miroslava Horníčka. Na místě by mělo vzniknout obchodní centrum, které investor po výhradách a petici, kterou podepsalo zhruba 9 tisíc lidí, přejmenoval z Arény na Corso a přiřknul mu multifunkční účel. Příliš věrohodně ale záměr nevyhlíží. A rozhodně dřívější funkce Domu kultury nenahradí. I po změnách v projektu stále působí Corso především jako velké
obchodní centrum, které svojí hmotou a architektonickým řešením nerespektuje okolní zástavbu a přivede do širšího centra Plzně nežádoucí dávku automobilů.
Lokalita, na které Dům kultury zatím stále ještě stojí, je velmi cenná. Z jedné strany ho lemuje významné nábřeží, z další Americká třída, která ústí u hlavního nádraží - tedy jednoho z hlavních přístupů do města. Návrh referenda usiluje o ochranu nejen lokality samotného Domu kultury, ale týká se i pozemku, kde se chce rozšiřovat obchodní dům Tesco nebo kde stojí chátrající Městské lázně. Z další strany je křižovatka u pivovaru, přístupová cesta od Prahy, která je od cedule Plzeň lemovaná obchodními domy, což už je dlouho předmětem kritiky odborníků i návštěvníků města.
Území si tedy zaslouží zvýšenou pozornost, přesto bylo úředníky a politiky dlouhá léta ignorováno. Teď vedení města tvrdí, že nemá nástroje, jak lokalitu chránit před nežádoucí zástavbou. Je vše ztraceno? Nebo má smysl, aby se obyvatelé dále bránili? Odpověď je jasná: občané - voliči - by měli vyjádřit nespokojenost, pokud mají takhle vážný důvod. A dát jasně najevo, že si přejí, aby o rozvoji města rozhodovali odborníci, a to nikoli dopravní inženýři, ale urbanisté. Smutné je, že je to logické a přitom to v Plzni není samozřejmé.
Kauza Dům kultury upozornila i na další lokality v širším centru Plzně, takže se snad pozornost upne i tímto směrem, aby se už podobný případ neopakoval.
Další efekt také stojí za zmínku: kvůli referendu se spojilo několik plzeňských občanských sdružení, která sledují jednotlivá témata nebo lokality. Například Děti země, které preferují ekologická hlediska, nebo Roudná za důstojný život. Také to je důležitý signál - pokud vnímají občanská sdružení zásah do organismu města jako zvláště bezohledný, jsou schopna spojit síly.
Snad končí doba rezignované lhostejnosti a přichází čas, kdy se lidé budou o své město aktivně zajímat a chránit ho. A také sledovat, jak jednotliví radní a zastupitelé problematických kauzách vystupují - v důsledku by to pak měli pocítit při volbách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
