Stáří šumavských stromů

Stromy rostoucí již 200 nebo 300 let můžete vidět třeba v blízkém okolí Modravy, Filipovy Hutě a nejen tam. Jen tak si někdy spočítat letokruhy na pařezu nebo na vytěženém stromu, který leží na skládce dřeva, může být docela dobrodružství s překvapivým koncem.

Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava spočítal a zaevidoval více než 15 tisíc pařezů. Vysvětlí nám, jak přesně počítat stáří stromu, tedy už jen jeho zbytku, pařezu, na kterém vidíme soustředné kruhy od středu k jeho kraji.

„Každý kruh bývá jeden rok. Třeba v tropech to tak není, protože tam nemají zimu. Letokruhy jsou pak světlé a tmavé a mají různou tloušťku. Některé jsou velmi tenké, jiné naopak široké a to vypráví o tom, co strom během svého života zažil. Vidíme, kdy rostl rychle, kdy pomalu, jestli mu něco překáželo, nebo jestli rostl ve stínu. Někdy jsou letokruhy hustší na jednu stranu a rozšiřují se například na jih, kde měly větší teplo a podobně. Když se tedy podíváte na ty letokruhy, uvidíte záznam ze života toho stromu.“

Narazit na stromy, které pamatují například vládu Habsburků nebo dokonce Jagellonců, můžete v podstatě na celé Šumavě. Například před nedávnem pracovníci Národního parku Šumava objevili na skládce dřeva, nedaleko Idiny pily pod Boubínem, buk starý 409 let. Roste v lese, kde se zasahuje v hospodářském režimu. Na druhé straně, když si uděláte výlet na Modravskou horu a v jejím okolí, určitě narazíte i na pařezy, kde napočtete více než 200 letokruhů. A kdo bude mít štěstí, narazí i na pařezy s více jak 350 letokruhy.

Turistickou mapu oblasti najdete zde.