Tři mušketýři ve službách přírody
Západní Čechy jsou protkané překrásnou přírodou. Z části tomu pomohla železná opona, která po válce na dlouhá desetiletí hermeticky uzavřela a vylidnila krajinu u hranic se západem. Vojáci ale odešli už před čtvrt stoletím. Zachovaná příroda není samozřejmost, je třeba ji dál chránit. Před investory a často i politiky.
Exkluzivními hosty pořadu Českého rozhlasu Plzeň Co vás zajímá, tentokrát na téma ochrany přírody v západních Čechách, byli Pavel Hubený, ředitel Národního parku a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, Tomáš Peckert, ředitel Správy CHKO Český les a Jindřich Horáček, ředitel Správy CHKO Slavkovský les.
V západních Čechách máme velké štěstí. Přírodu s rozumem a rozvahou chrání vzdělaní a moudří správci. Svou práci dělají s nadhledem, citem, odborností a pochopením pro přírodní cykly a řád. Vedou týmy stejně zapálených lidí. Krajinářů, lesníků, biologů a dalších odborníků.
Bez ekoterorismu a fanatismu dělají svou práci tak, aby se to nejcennější dochovalo i pro další generace. Nevytváří "zelenou oponu", naopak. Otevírají nové a nové naučné stezky. Díky neprostupnosti pohraničního pásma se dochovaly ucelené ekosystémy. Blata, mokřady, rašeliniště, nekonečné lesy. Unikátní jsou také místa s dosud činnými sopečnými jevy, třeba mofetami a sirnými výrony, které najdeme na území CHKO Slavkovský les.
Podle Jindřicha Horáčka z CHKO Slavkovský les je při ochraně přírody nutné vést jednání s celou řadou institucí a organizací. Nejde o žádný zelený diktát, ale o šetrnou spolupráci obcí při územním plánování, spolupráci se zemědělci, správci lesů, vodohospodáři a dalšími.
„Vše je o domluvě rozumných lidí. Nelze nikomu nic nařizovat. Lidé, ti z rodu lobbistického, bývají často zaslepeni krátkozrakými ekonomickými cíli. My ale sledujeme a pomáháme přírodě podle plánů na desítky až stovky let. Je třeba respektovat, že v přírodě probíhají dlouhodobé biologické procesy,“ říká Horáček.
Specifikem krajiny, kterou spravuje CHKO Český les, jsou zase zaniklé obce a osady, které byly násilně vystěhovány před uzavřením hranic po druhé světové válce. Dnes tu můžeme obdivovat symbiózu přírodu a zaniklých obcí, která po desítky let pohlcuje zbytky obydlí a stavení nebo stopy po sklářství.
Na rozdíl od nejznámějších míst na Šumavě, které v hlavní turistické sezóně připomínají spíš Václavské náměstí v Praze, najdeme na území CHKO Slavkovský les a Český les řadu unikátních míst, ale bez davů turistů. Pochopitelně krásná a „neprovařená místa“ nabízí i možná nejkrásnější území v České republice - Národní park Šumava.
Správa parku přidává naučné stezky, otevírá nová infocentra pro návštěvníky a připravuje zpřístupnění dalších území. Symbolem toho, že železná opona je naštěstí minulostí, je v současné době dosud nejlepší spolupráce s národním parkem na bavorské straně. A co ten kůrovec? Časté téma, když je řeč o Šumavě. Otázka nijak nezaskočila Pavla Hubeného z NP a CHKO Šumava.
„Lidé mají zažité otázky a očekávají stále stejné odpovědi, ale kůrovec zkrátka na Šumavu patří. Nemůžeme sobecky řešit estetickou nebo ekonomickou stránku krajiny pokud chceme nechat přírodě čas a klid. Když říkám sobecky, tak tím myslím úhel pohledu člověka a jeho relativně krátkého života. Přirozenou obnovou prochází Šumava stovky let. Další generace už budou moci pozorovat jinou krajinu, ale to je právě o tom našem lidském sobectví,“ tvrdí Hubený.
Řeč byla i o Brdech
Rozhodnutím vlády vznikne zanedlouho v pořadí už 26. chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Brdy. Rozprostírat se bude na území rušeného Vojenského újezdu Brdy z části v Plzeňském a z části ve Středočeském kraji. Je tam vůbec co chránit? Podle Tomáše Peckerta z CHKO Český les rozhodně ano.
„Největší podobnost nové CHKO Brdy vidím se vznikem CHKO Český les před deseti lety. Tehdy šlo o to nastavit ochranu přírody zachované díky absenci člověka v krajině. Jinými slovy uchránit a dát nějaký řád území, které se zachovalo díky neprostupné vojáky střežené železné oponě. V případě CHKO Brdy jde téměř o to samé – ochránit přírodu před bezhlavým vpádem investorů. Důležitá bude hlavně rozumná domluva s místními samosprávami při územním plánování,“ dodává Peckert.
Někomu může péče o přírodu připadat jako zbytečná, někomu zase jako samozřejmá. Bez zapálených lidí, kteří přírodu milují, bychom neměli nic. Nevznikaly by nové a nové naučné stezky, přírodovědné projekty, informační centra. Naštěstí tady na západě Čech máme na bitevním poli lobbistů, investorů a politiků opravdové mušketýry. Pavla Hubeného, Tomáše Peckerta a Jindřicha Horáčka – mušketýry ve službách královny přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
