Co se vaří, co se jí: Medová jablíčka

Vaří Mirka Kuntzmannová , Vaříte s ČRo Plzeň

Jablka, i přes suché a tropické léto, dozrála, a je čas připravit si z nich jeden stylový staročeský sladký dezert. Medová jablíčka. Nic složitého, za to pěkně voňavá dobrota. A za 15 minut je hotovo.

Doma jsou u nás jablíčka už hodně dlouho. Jabloně na našem kontinentu rostou přes 3000 let. Jablka proto dávno považujeme za běžnou součást naší kultury. Ale s nadsázkou řečeno i jablka jsou tak trochu imigranti. Má se za to, že k nám původně doputovala až ze vzdáleného Kavkazu, Íránu nebo Turkmenistánu.

0:00
/
0:00

Vítězné tažení Evropou prastará jablka završila ve Starém Řecku, kde byla dál šlechtěna. Vzniklo mnoho raných, podzimních a letních odrůd jablek. Řekové dokonce každoročně jablíčka obětovali Bakchovi – bohu rozkoše.

Dnešní recept obětujeme rozkoši z vynikající chuti na zkaramelizovaném medu opečených jablíček. Všechny chutě ještě znásobí piškotový podklad s kapkou kvalitní slivovice.

Suroviny (na 4 porce):

2 velká jablka
3-4 polévkové lžíce medu
25 g másla
5 lžic bílého vína

Na podklad do sklenic nebo mističek:

několik rozdrobených cukrářských piškotů
1 lžíce slivovice
pár kapek citronové šťávy

Na ozdobení dezertu (alternativně):

lžička zakysané smetany
lístek máty
plátek citronu
špetka mleté skořice

Postup:

Očištěná jablka nakrájíme na kostky asi 2 x 2 centimetry. Krátce je orestujeme na vroucím medu na pánvi. Poté podlijeme vínem, krátce podusíme, stáhneme z ohně a vmícháme změklé máslo.

Ještě vlažná jablka navrstvíme na nalámané piškoty, které si předem prokropíme rozehřátým medem s trochou slivovice a citronové šťávy. Podáváme vlažné se lžičkou zakysané smetany.

Časová náročnost: 15 minut.

autor: Pavel Halla

Nejnovější recepty

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.