Horní tok Berounky je rájem přírody i vodáků

9. listopad 2017
Tajemství řek západu Čech

Příběh Berounky začíná trochu netypicky soutokem Radbuzy a Mže pod plzeňským pivovarem. Ještě v 18. století byste tady hleděli na řeku Mži, která tehdy tekla až před brány Prahy. Od Berouna se ale postupně název Berounka rozšířil proti proudu až do Plzně.

Soutok pěti řek. Tak se často popisuje město Plzeň, na jehož území se skutečně stékají čtyři řeky a pátá tu vzniká. Z úpatí Českého lesa sem doputuje řeka Radbuza, do ní se v Českém údolí z pravé strany přidá Úhlava. Z německého prameniště přes Tachov a Stříbro přiteče do Plzně řeka Mže, aby spojením s Radbuzou vytvořila u pivovaru Berounku. Do ní se ještě v Plzni-Doubravce z pravé strany přidá řeka Úslava.

Hlubokým ostrým kaňonem po tisíciletí modelovaném dravou vodou se řeka Berounka vydá na svou další pouť. Smíšenými lesy porostlé břehy vytvářejí krásnou divokou atmosféru, a to v kterémkoli ročním období. Panenskost řeky podtrhuje fakt, že až do Berouna neprotéká řeka žádnými většími obcemi nebo městy.

Břehy lemují rezervace s vzácnou flórou

Za návštěvu určitě stojí například přírodní rezervace Zábělá, nedaleko městské čtvrti Doubravka. Většinu území rezervace pokrývá lesní vegetace - hlavně duby a habry. Rostou tu i vzácné byliny, například jaterník podléška, konvalinka vonná nebo pstroček dvoulistý.

Na protějším břehu se rozkládá přírodní rezervace Háj, vyhlášená už v roce 1969. Najdeme tu přirozený smíšený les plný dubů a habrů a na skalnaté stráni nad Berounkou roste také
lilie zlatohlavá.

Od Zábělé a Háje se dá po pravém břehu dojít až k Dolanskému mostu pod Chrástem. Nádherné scenérie nad řekou i na protějším břehu vám budou odměnou za vynaloženou námahu.

Na přibližně šedesátikilometrovém úseku mezi Plzní a Zvíkovcem jsou jen tři silniční mosty. Pod Dolany, v Liblíně, a ve Zvíkovci. Jediným dalším bodem, kde lze širokou řeku překonat sucho nohou, je přívoz v Darové na Rokycansku. A tam se podíváme příště

autor: Pavel Halla
Spustit audio