Od šumavského pramene Úhlavy až po nádrž v Nýrsku

Z výšky 1 110 metrů nad mořem se ani ne jeden metr široký potůček vydá prudce do údolí
směrem ke Špičáku. Díky prudkému spádu řeky byla její voda využívána k náhonu různých zařízení odpradávna. Od vodních mlýnů, přes papírnu, až po unikátní přepadovou vodní elektrárnu, využívající vodu z nedalekého Černého jezera. Elektrárnou Úhlava také protéká, i když elektřinu tady její voda nevyrábí.

Nerad opouštím krásné šumavské vrcholky a vydávám se při proudu Úhlavy dál do hlubokého údolí směrem k Nýrsku. Před městem si chci prohlédnout vodní nádrž stejného názvu. Ta je ale nepřístupná, a smí se jen na její hráz. Nádrž byla postavená v letech 1965 až 1969. Slouží jako zásobárna pitné vody a vodohospodářská regulace toku Úhlavy. Voda odtud putuje do úpravny vody v nedalekých Milencích. S úpravou ještě čisté šumavské řeky ale určitě nemají tolik práce, jako o 100 kilometrů po proudu dál - v Plzni. Tady se o poznání špinavější voda řeky upravuje jako jediný zdroj pitné vody pro město Plzeň.

Vodu z Úhlavy pijí Klatováci i Plzeňáci

Voda z vodní nádrže Nýrsko zásobuje pitnou vodou Klatovsko a část Domažlicka. Proto vodní nádrž Nýrsko nemůže sloužit k rekreačním účelům. Na jejích březích neuvidíte ani lodičky ani chatičky, tak jako například na přehradě Hracholusky. Celou vodní plochu si přeci jen můžete prohlédnout z hráze. A pohled stojí za to.

Na obzoru v mracích jsou šumavské vrcholky|foto: Pavel Halla

Za dobrého počasí jsou odtud vidět i šumavské vrcholky včetně Jezerní hory. Tam je vůbec nejvyšší bod celého povodí Berounky. Ve výšce 1 340 metrů nad mořem. Úhlava na své délce překoná přes 108 kilometrů. Z výšky 1 110 metrů klesne až na 303 metry nad mořem v Plzni, kde se jako pravý přítok vlévá do řeky Radbuzy.

Ale to bychom předbíhali příběh Úhlavy. Teď se od nýrské přehrady vydávám dál po jejím o poznání klidnější toku. Řeku čekají hned dvě obce s všeříkajícími názvy: Petrovice nad Úhlavou a Janovice nad Úhlavou.

Dál se Úhlava klikatí směrem na Klatovy a Švihov. Čeká ji spousta jezů, a co jez, to malá vodní elektrárna. Desítky elektráren. Zkrátka a dobře ze šumavských vrcholků a romantiky už od vodní nádrže Nýrsko jde o člověkem hodně zkrocenou řeku.

Jezy a elektrárničky, to je ještě to menší zlo, které řeku Úhlavu potkalo. Mnohem větší zásah do přirozené podoby řeky přineslo zemědělství v minulém století ve 30. a 50. letech. S potřebou scelování polí se řeka na řadě míst necitlivě napřímila. To, že to není dobré ani pro přírodu a krajinu, ani pro lidská obydlí, ať v období sucha nebo povodní, to už dnes víme. Ale náprava je téměř nemožná.