Řeka Otava, od Sušice vodáky milovaná

Kdo si chce prohlédnout město Sušici a zároveň načerpat úžasnou atmosféru řeky Otavy, měl by si vyjít buď na Ostrov Santos na kraji města, nebo se zastavit u jezu zvaného Na Fufernách a nebo se projít po ocelové lávce přes řeku uprostřed města.

Hlahol koupajících se dětí a mladých lidí se mísí s rodinami, které tu krmí kachny nebo jen tak relaxují. Ve slunci se Otava vybarvuje do zlatova. A co mě pořád nepřestává udivovat je to, tak je voda v řece čistá. Škoda, že takhle krásně průzračné nemohou být i ostatní řeky.

Zanechávám stesku a smiřuji se s tím, že si za to můžeme vlastně sami. Řeky jsme odpradávna používali k tomu, aby odnesly odpad, tak se nedivme. Jak bychom se dnes měli k vodám chovat, už naštěstí většinou víme, a tak uzavírám ekologické okénko a vyrážím ze Sušice dál po proudu.

Někde chci oslovit a vyzpovídat pár vodáků. Je přece červenec a Otava má dnes po vydatných deších na Šumavě dostatek vody. Úspěšný jsem asi dva kilometry za Sušicí na levém břehu. Obrovské seřadiště a půjčovna lodí a desítky natěšených vodáků a vodaček.

Loď na vodu hoď!

Od vodáka Václava Beníška se dozvídám, že úsek mezi Sušicí a Horažďovicemi je ideální pro jednodenní plavbu, klidně s malými dětmi. Zároveň ale přiznává, že svoji vodu nezahájili šťastně. Cvakli se před malou chvílí na prvním jezu. Odhodlání jim ale nechybí, dobrá nálada je neopouští, a tak je ještě pozdravím. Ahoj. Dostává se mi stejného pozdravu. Hned bych jel s nimi.

Je to krásný zážitek, který na jiné řece u nás asi nezažijete, abyste byli na lodi a přitom dohlédli díky čisté vodě až na kameny na dně. Voda je tu průhledná i metr hluboko. Vyrážím dál po proudu směrem na Horažďovice. Tady je podobná lávka ocelové konstrukce jako v Sušici. Také voda je stále hnědá, ale už ne průzračná.

Na mostě potkávám Marii Melzerovou, která bydlí přímo u řeky. Jak vzpomíná, velká voda Otavy je tu potrápila dvakrát. Poprvé v roce 1993, podruhé v roce 2002. Na život u řeky ale přesto nedá paní Melzerová dopustit. V Horažďovicích putování při Otavě končí. Dál bude řeka plynout Jihočeským krajem směrem na Strakonice, Písek až se ve Zvíkovském podhradí spojí s Vltavou.