Sucho nebo povodně, nejhůř to snáší Úslava

Jednou z příčin je fakt, že na Úslavě nejsou žádná velká vodní díla, která by pomohla tok regulovat. Na Mži je ohromná vodní nádrž Hracholusky. Na Radbuze vodní dílo České údolí. Na Úslavě najdeme jen rybníky v její horní části. To ale k regulaci průtoku vody ve spodní části mezi Nezvěsticemi a Plzní logicky nestačí.

Ve Šťáhlavicích na jihu Plzeňska mají s povodněmi velké zkušenosti. Jejich tichým svědkem je i povodňový sloup, jak si místní pracovně pojmenovali sloup veřejného osvětlení na dohled od koryta řeky. Těžko uvěřit, kam dokáže voda vystoupat.

Na sloupu to znázorňují bílé čáry s jednotlivými zapsanými letopočty. Tou nejhorší povodní, která se nejen Šťáhlavicemi prohnala, byla ta v roce 2002; čára k tomuto letopočtu na sloupu budí dodnes respekt.

Vodě nejde poroučet

Povodeň v roce 2002 na území města Plzně zcela zničila regulované koryto řeky. To v následujících letech prošlo obrovskou rekonstrukcí a dnes jsou oba břehy v městských částech Lobzy a Koterov vyhledávanou rekreační a volnočasovou lokalitou.

V roce 2015 nastal opačný problém - sucho. To se opět projevilo na nijak neregulované Úslavě ze všech řek nejvíc. Pro porovnání. V tomto roce byl v nejkritičtějším období na Mži průtok kolem 250 litrů za vteřinu, zatímco na Úslavě jen 80 litrů. Korytem se dalo chodit pěšky.

Ale i to patří k živlu jménem voda. Ani v novém tisíciletí si ještě nedokážeme zcela zotročit přírodu. A to je určitě dobře, co myslíte? Poté, co řeka Úslava propluje Plzní, stane se součástí další krásné západočeské řeky. Berounky. Z pravé strany se k ní připojí v městské části v Plzni Doubravce v lokalitě zvané u svatého Jiří.