Letokruhy vyprávějí

Dlouhodobě zkoumáme kvalitu půd ve vrcholových částech Šumavy, v oblasti horských smrčin. Víme, že tyto půdy jsou přirozeně kyselé díky tomu, že se vyvíjí na kyselém horninovém podloží. Víme, že jejich kyselost je umocněna tím, že se v této oblasti po dlouhá staletí rozprostírají smrkové porosty. Víme, že kyselost půd se v období mezi 50. a 90. léty minulého století zvyšovala vlivem dlouhodobých atmosférických depozic dusíku a síry a že s prohlubující se kyselostí klesala dostupnost živin (hlavně hořčíku a vápníku) a zvyšovala se toxicita hliníku. Výzkum biologické aktivity půdy nám dále ukázal, že půdní organizmy odpověděly na změny vlastností půd změnou své aktivity i druhové rozmanitosti. Samozřejmě, že nás hned napadly otázky: Jak na to reagoval smrk? Nestrádal změnou podmínek prostředí? Odpověděly nám samy stromy, které ve svém dřevě uchovávají historický záznam o tom, jak rychle rostly, v jakých podmínkách a zda strádaly.

Letokruhy ve dřevě stromů jsou dlouhodobou kronikou toho, co strom zažil. Člověk to ví od pradávna. Nejdříve měřil pouze šířku letokruhů a podle velikosti přírůstku usuzoval na rychlost růstu. Potom k tomu připojil chemické analýzy a podle poměru hořčíku nebo vápníku k hliníku v jednotlivých letokruzích hodnotil, jestli strom rostl v půdách s nedostatkem živin a vysokým obsahem toxického hliníku. Dnes dokonce umí přečíst pomocí analýzy zastoupení stabilních, tedy neradioaktivních izotopů uhlíku i to, zda a kdy v minulosti strom strádal. Tuto analýzu jsme zvolili při hledání odpovědi na naše otázky.

Analýzy smrků, které rostly alespoň 100 let v oblasti Plešného jezera, Trojmezí a Čertova jezera, zcela jasně vypověděly, že se od 60. let minulého století začal zhoršovat fyziologický stav smrků a v rozmezí 80. - 90. let stromy strádaly. Záznamy z nejmladších letokruhů, které se vytvořily během posledních pěti až deseti let, ukázaly, že šumavské smrky se sice zotavují, ale jsou stále ještě oslabené.

Obrázek znázorňuje zastoupení těžkého stabilního izotopu uhlíku (13C) v letokruzích smrku. |foto: Hana Šantrůčková

Porovnání izotopových analýz s chemismem půd ukázalo, že hlavní příčinou strádání šumavských smrků je okyselování půd a jejich postupné ochuzování o živiny. Jsou tu ale i další faktory, které se na oslabení smrků mohly podílet: stále se zvyšující průměrná roční teplota, snižující se dostupnost vody a stále častější letní přísušky. Smrk, který preferuje nižší teploty (a proto je mu dobře na horách) a má mělké kořeny (takže je citlivý na sucho), může reagovat na změny klimatu zhoršením svého zdraví. Situaci ještě zhoršuje přítomnost hliníku. Jeho toxicitě se smrk snaží uniknout tím, že přesunuje kořeny více k povrchu, kde je hodně organických zbytků, které na sebe hliník navážou.

Hana Šantrůčková
Jihočeská univerzita České Budějovice

Uzávěrka soutěže je 8. února 2015, slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 13. února 2015, na kterém vědec, jehož článek obdrží nejvíce hlasů, získá cenu Šumavská mozkovka. Zároveň bude vylosován jeden šťastlivec, který získá bezplatné ubytování pro dvě osoby na víkend, tj. na dvě noci, na ubytovacím zařízení Správy NP a CHKO Šumava v termínu dle vlastního výběru (Více v pravidlech pro vyzvednutí výher). Další dva vylosovaní hlasující získají věcné ceny.

O nejlepším popularizačním textu bude v doprovodném hlasování rozhodovat také odborná porota složená z pracovníků čtyř českých národních parků.

Hlavní cenou pro vědce je ale Šumavská mozkovka, která se bude udělovat za hlasy od široké veřejnosti. Vítěz získá plastiku mozkovky rosolovité, což je velmi vzácná houba, která nápadně připomíná lidský mozek. Roste jednotlivě nebo v malých skupinkách, v přirozených až pralesovitých typech lesů ve vyšších polohách na mrtvých kmenech a větvích buků, ale i jiných listnatých a dokonce i jehličnatých stromů. Ascotremella faginea, jak zní její latinský název, je zařazena v červeném seznamu makromycetů České republiky jako zranitelný druh a je chráněna zákonem. A ještě dodáme, že je nejedlá.

Věříme, že tato soutěž vám přinese nejen zábavu, ale také nové, zajímavé informace o Šumavě.

Vyhlašovatelem soutěže je Správa Národního parku Šumava.