Šumava – archeologů ráj

10. duben 2017

Jak vypadala Šumava v době kamenné? Žili tu lidé trvale nebo jen tudy procházeli? A co když se Šumavě vyhýbali? Přesně to zjišťovali archeologové od roku 2011 v oblasti Roklanského potoka a Rybárny na Modravsku. Jakým způsobem Šumavu obývali naši dávní předci?

Šumava skýtá velké možnosti archeologům, a to hlavně díky nezastavěnosti území. Neproběhly tady totiž žádné zásadní zemní práce před výstavbou, jako v jiných oblastech České republiky a tak se dají i ve vyšších místech Šumavy najít stopy po našich předcích z doby 10 až 8 tisíc let před naším letopočtem, tak zvaného mezolitu. Ani v době kamenné se totiž lidé horským oblastem nevyhýbali a jak zjistili archeologové pod vedením Kataríny Čulákové z archeologického ústavu Akademie věd z Prahy, stopy po lovcích a sběračích se dají nalézt i v oblasti Roklanského potoka na Modravsku.

„To co mi nacházíme, jsou ostří nožů, hroty šípů a zbraní, které se v té době vyráběly z kamene. Pokud to nejsou finální produkty, které tehdy lidé používali, tak je to odpad z výroby těchto předmětů. Jsou to tedy nástroje, které se vyráběly ze speciálních surovin, protože není možné sebrat jakýkoli kámen, který člověk vidí a vyrobit z něj takový předmět a většina těch surovin pochází z Bavorska z okolí Flinsbachu. To je od Roklanského potoka vzdálené 70 kilometrů vzdušnou čarou,“ vysvětluje Katarína Čuláková.

Přitom, provádět archeologický průzkum na Šumavě není úplně jednoduchá věc, vlastně, je to docela pěkná dřina. Jelikož se tady nehospodaří, museli archeologové vykopat desítky malých sond o velikosti čtvrt metru čtverečních a hloubce půl metru. Pro větší průzkum pak vybrali jen čtyři lokality, na nichž našli právě zmiňované kamenné nástroje a také opracované dřevěné kusy.

Archeologie je hlavně o trpělivosti

„Jedno je takové tenké dřívko, které má asi 15 centimetrů na délku a pět centimetrů na šířku. Účel této věci nám není úplně jasný a pak jsou tam opracované pravděpodobně násady na něco. My ale zatím nevíme jak je toto přesně staré, může to být výrazně mladší. Může to být klidně ze středověku, ale může to být i ze třicátých let. Ale je zajímavé, že v té lokalitě, která je mírně podmáčená, se to dřevo zachovalo. Je jediná, kde jsme něco takového našli. To je pro nás do budoucna důležité, protože nejde jen konkrétně o ty dřevěné předměty, ale dochovaly se tam zbytky rostlin ve smyslu tak zvaných archeologických makro zbytků. Jsou to přepálená zrnka třeba ostružin nebo malin, jehličí stromů a to nám může něco povědět o té přímé vazbě mezi přírodním prostředím, o rostlinách, které lidé používali,“ objasňuje akademička Čuláková.

Veškeré tyto nálezy ale ještě projdou podrobným zkoumáním v laboratořích, tak aby se určilo přesně jejich stáří. Je ale jisté, že i v Mezolitu lidé osidlovali Šumavu, i když jen krátkodobě, třeba na několik měsíců a pak šli jinam. I proto archeologové plánují návrat do terénu v nejbližších letech a ideálně by rádi rozšířili svůj výzkum i do Bavorska, odkud pocházejí nástroje nalezené nedaleko Modravy.

autor: jsd
Spustit audio