„Vodní inženýr“, který přirozeně zadržuje vodu v krajině

Bobr evropský - Foto: Jan Mokrý

Bobr evropskýFoto: Jan Mokrý

Bobr evropský - chráněný tvor, který žije i na Šumavě, ale na území Národního parku je poměrně novým živočichem, usadil se tu až v roce 2005 a od té doby jeho populace roste.

Bobr evropský je krásné zvíře, které v dospělosti dosahuje dvaceti a výjimečně až třiceti kilo váhy, jehož největší zbraní jsou velké zuby. Na Šumavě se objevoval už dříve, někdy kolem roku 2000, tedy po té, co byl vysazen v Bavorském lese, ale natrvalo se tu usadil až o pět let později, kdy začal stavět svá obydlí, popřípadě hráze, pokud to bylo nutné, protože bobr nutně hráze stavět nemusí. 

Bobr evropský dosahuje hmotnosti až 30 kg. Po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem na světě a největším v ČR. Tělo je porostlé velmi hustou černohnědou srstí o hustotě až 300 chlupů na mm2. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Výměšky zvláštní žlázy impregnují srst. Pod vodou vydrží až 20 minut.

„On hlavně potřebuje mít vstup do svého obydlí pod vodou a svůj životní prostor si k tomu tak i upravuje. Pokud je nízká vodní hladina, začne bobr stavět hráz, vstup do toho obydlí si tak zatopí. Když se mu ten břeh propadne, může si na něj nosit větve, tím vzniká polohrad. Pokud nemá možno dělat nory, natahá si materiál, jako větve, kameny, bláto na kopici a pak si vykouše svůj úkryt, svoje komory. Vstup opět má pod vodou, takže nezjistíme, kdy do úkrytu vejde, nebo jej opustí,“ vysvětluje ekolog Správy NP Šumava Jan Mokrý. 

„Ta vysoká vodní hladina je důležitá pro jeho další aktivity, jako je tvorba zásobáren potravy, kdy bobr na podzim přechází z bylinné vegetace na dřeviny, které kácí a okousává z nich kůru a listy. Velkou část větví si z těch stromů odkouše a natahá si je do vody, aby mu nevyschly, zapíchá si je do dna nebo do břehu v blízkosti vstupu do hradu. V zimě, když zamrzne vodní hladina, tak bobr z pohodlí svého hradu si doplave pro větvičku, tu si pak vezme k sobě do hradu, kde si ji zkonzumuje a nemusí vůbec ven. Samozřejmě, když voda nezamrzá, může vylézat i ven. Bobr totiž nemá žádný zimní spánek, jako medvěd,“ dodává. 

A pokud byste chtěli na Šumavě bobra nebo alespoň jeho práci vidět, tak jedno takové komplexní bobří dílo, tedy zbytky bobří hráze a zhruba dva metry vysokého bobřího hradu je k vidění na říčce Řezná v Alžbětíně na Železnorudsku. Pokud si na ně budete chtít počíhat, musíte buď brzy ještě za ranního kuropění, nebo naopak pozdě večer když se začne stmívat. Navíc musíte být opravdu velmi tiše a v dostatečně daleko. Tedy, vidět bobra v přírodě není úplně jednoduché, je to ale možné a stojí to za to. 

Zajímavost:

Na Šumavě v současnosti žije zhruba osmdesát až sto jedinců. Jejich přesný počet ale nelze zjistit. Je to pouze odhad na základě teritorií, jejich velikostí a možnosti, kolik jedinců se v daném teritoriu může nacházet. Důkladnější monitoring bobra Správu NP Šumava teprve čeká v blízké době.

Autor:  Jan Dvořák
Pořad: Poznáváme Šumavu  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: neděle 13:20; repríza: středa 09:30  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

  • 11. června  2017     FotogalerieAudio  rubrika: Šumava

    Vyvrácené stromy – i ty do lesa patří

    Vyvrácené stromy v lesích patří k jejich přirozenosti stejně, jako velké vzrostlé stromy nebo malé semenáčky. Vyvrácený strom totiž má mnoho důležitých funkcí a jeho smrt vlastně poskytne místo pro život mnoha dalším...

     
  • 4. června  2017     FotogalerieAudio  rubrika: Šumava

    Kalamity přichází na Šumavu pravidelně. Přírodě pomáhají k různorodosti

    Jaký je rozsah přirozených lesů na Šumavě? Je odumření smrků na větší ploše přirozené? To jsou otázky, které si pokládají mnozí a nejlepší odpovědi získáme v samotném lese, u jednotlivých stromů.

     
  • 9. dubna  2017     FotogalerieAudio  rubrika: Šumava

    Jedinečný prales najdete na šumavské Jezerní skále

    Když se řekne šumavský prales, většině z nás přijde na mysl Boubín, Boubínský prales. Jenže Šumava má opravdových pralesů a pralesních zbytků na svém území více, a to nejen v Národním parku, ale také v Chráněné krajinné...

     

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Srážky: sněžení, D5-141,7
  Srážky: sněžení, D5-96,8
  Srážky: sněžení, D5-136,2

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace