Jsou ryby opravdu zdravé? Pozor si dejte zejména na rtuť

1. listopad 2017

Ryby patří mezi důležité potraviny, které poskytují obživu více než miliardě lidí na celé planetě, hlavně v přímořských zemích. Přestože má Česká republika bohatou historii rybářství a zejména rybníkářství, patří zdejší spotřeba ryb mezi nejnižší v Evropě. Odborníci na výživu přitom prokázali, že ryby poskytují lidskému tělu velmi důležité živiny.

Na druhou stranu se bohužel ukázalo, že mnohé vody jsou natolik kontaminovány rtutí, že pojídání většího množství ryb může být zdravotním rizikem.

Co je to rtuť a jak může škodit zdraví?

Rtuť je těžký kov, který se přirozeně vyskytuje v přírodě. V prostředí se kovová rtuť působením bakterií přeměňuje na methylrtuť, která je toxičtější.

Za nejvýznamnější problém se považuje, pokud jsou methylrtuti vystaveny děti a těhotné ženy nebo ženy v produktivním věku, které plánují mít potomky. Methylrtuť totiž snadno proniká z těla matky placentou do těla vyvíjejícího se plodu v děloze. Navíc má také schopnost procházet tzv. mozkovou bariérou, což může vést k narušení vývoje nervového systému u dítěte. Kromě toho existují důkazy o škodlivých účincích na srdečněcévní systém, imunitu nebo na reprodukci.


Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Methylrtuť se koncentruje hlavně ve vodních ekosystémech, proto jsou jejím nejvýznamnějším zdrojem ryby a mořské plody. Nejvíce ohroženi rtutí jsou tedy lidé s vysokou spotřebou ryb a mořských produktů. V tělech se pak methylrtuť může hromadit a vylučuje se jen velmi pomalu.

Zamoření rtutí a kroky k jeho omezení

Člověk svou průmyslovou činností významně zvyšuje zamoření prostředí. V minulosti byl největším spotřebitelem rtuti hlavně chemický průmysl, konkrétně závody vyrábějící chlor. Proto také nejzamořenějšími místy v Česku byly chemičky Spolana v Neratovicích a Spolchemie v Ústí nad Labem. Postupně bylo omezeno používání rtuti nejen při výrobě chlóru, ale například také v elektrických a elektronických zařízeních nebo v teploměrech. Postupně se omezuje používání rtuti i ve stomatologii, kde se z ní vyrábějí tzv. černé neboli amalgámové plomby. Bohužel významným zdrojem kontaminace rtutí zůstávají stále uhelné elektrárny a v posledních letech také krematoria, protože umírající lidé mají značné množství rtuti v zubních výplních. Velkým problémem v některých částech světa zůstává i použití rtuti k těžbě zlata.


Minamatská úmluva o rtuti
V říjnu 2013 byla pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí podepsána globální úmluva o rtuti, která vstoupila v platnost 16. srpna letošního roku. Smluvní stranou se stala také Česká republika. Úmluva si klade za cíl omezit používání rtuti ve výrobě, mezinárodní obchod se rtutí i emise rtuti do ovzduší, zajistit bezpečné uložení existujících zásob rtuti a řešit také staré ekologické zátěže. Dále by měla úmluva přispět i k omezení emisí rtuti z uhelných elektráren nebo spaloven odpadů zaváděním nejlepších dostupných technologií.

Kdo by si měl dávat největší pozor na rtuť v rybách?

Opatrné by měly být zejména těhotné ženy nebo ženy, které těhotenství plánují, protože methylrtuť z jejich těla by mohla mít negativní vliv na vývoj mozku jejich dětí. Odborníci doporučují vyhýbat se zejména pojídání velkých dravých ryb, které dlouho žijí. Rtuť má totiž schopnost hromadit se v tělech těchto ryb po celý jejich život a může tak dosáhnout vysokých koncentrací. Jde například o žraloka, mečouna, tresku, štiku, candáta nebo bolena.

Limity příjmu rtuti z potravy

V roce 2012 Evropská agentura pro životní prostředí (EFSA) vyhodnotila zdravotní rizika, která vyplývají z obsahu rtuti a methylrtuti v potravinách. Pro anorganickou rtuť stanovila tolerovaný týdenní příjem (TWI) na 4 mikrogramy na kilogram tělesné hmotnosti za týden. EFSA upozornila, že příznivé účinky tzv. omega-3 nenasycených mastných kyselin mohou vést k podceňování škodlivých účinků methylrtuti. Proto doporučila snížit tolerovaný denní příjem na 1,3 mikrogramu methylrtuti na kilogram tělesné hmotnosti.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení
  • Raději se vyhněte konzumaci velkých mořských ryb (jako jsou žraloci a mečouni) nebo velkých dravých sladkovodních ryb (např. štiky, candáti nebo boleni), protože v jejich tělech může být velmi velké množství rtuti.
  • Jednou týdně si můžete dopřát porci ryb jako „bílý“ tuňák treska nebo makrela.
  • Pokud jíte pravidelně ryby ulovené rekreačně v řekách, rybnících nebo přehradách, zajímejte se o kontaminaci konkrétní lokality rtutí.
  • Pokud nevíte, ze které lokality ryba pochází, doporučují odborníci nekonzumovat více než 170 až 180 gramů takové ryby za týden.
Spustit audio