Přízemní ozón. Může stát za dušností, bolestmi hlavy i nespavostí

Ozón může už po několika hodinách působení zapříčinit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat dušnost, kašel, dráždění očí a bolesti hlavy - Foto: Ryan Weisgerber,  CC BY 2.0

Ozón může už po několika hodinách působení zapříčinit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat dušnost, kašel, dráždění očí a bolesti hlavyFoto: Ryan Weisgerber, CC BY 2.0

Přízemní ozón poškozuje nejen zdraví lidí, ale také lesů nebo zemědělských plodin. Podílí se i na změně klimatu a podle Evropské agentury pro životní prostředí má na svědomí každý rok kolem 20 tisíc předčasných úmrtí v zemích EU, z toho několik stovek v České republice. Smutné je, že problém si způsobujeme škodlivinami, které vypouštíme do ovzduší.

Koncentrace ozónu naměřené během letních slunečných dní mohou představovat zdravotní riziko - hlavně pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může už po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, zapříčinit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu nebo nespavost.   

Kdy a kde bývá ozónu nejvíc?  

Nejvyšší koncentrace ozónu nemusí být přímo v městských centrech. Zde se sice obvykle ve značné míře uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu, ale případný velký nadbytek jinak nebezpečných oxidů dusíku může tvorbu ozónu potlačovat. Ozón se může ve vysokých koncentracích vyskytnout v předměstských nebo dokonce ve venkovských oblastech. Vysoké koncentrace mohou být také v horských oblastech s vyššími nadmořskými výškami, a to vlivem vyšší intenzity UV záření. 

Věděli jste?
Snížit dopady ozónu můžete například tím, že odpolední hodiny s nejvyšším výskytem ozónu strávíte v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším. Myslete ale zároveň na to, že významným zdrojem ozónu v interiéru může být provoz kancelářských zařízení, např. kopírek nebo laserových tiskáren.

Co je ozón a kde se s ním setkáváme?  

Ozón je poměrně málo stabilní, reaktivní látka, jejíž molekula je složena ze tří atomů kyslíku (O3). Vzniká z běžných molekul kyslíku tvořených dvěma kyslíkovými atomy, a to například působením elektrických výbojů nebo ultrafialového záření. Běžně se ozón vyskytuje ve dvou vrstvách atmosféry, a to přízemní vrstvě troposféře, která sahá do výšky 10 až 15 kilometrů, a ve stratosféře neboli následující vyšší vrstvě. 

Zatímco ve stratosféře je ozón považován za prospěšný, neboť život na Zemi chrání před nebezpečnou ultrafialovou složkou slunečního záření, v přízemní vrstvě je považován za znečišťující látku škodlivou pro lidské zdraví i pro ekosystémy. Přízemní ozón patří k hlavním složkám letního neboli fotochemického smogu a patří také mezi významné skleníkové plyny. 

Limity a smogové situace
Ve všech členských státech Evropské unie byl platný limit pro ozón stanoven na 120 µg/m3 jako maximální klouzavý průměr za 8 hodin. Tato hodnota smí být překročena maximálně 25krát ročně v průměru za tři roky.

 
Smogová situace kvůli znečištění ovzduší ozónem je v Česku vyhlašována v případě, pokud je překročena hodnota 180 μg/m3 v hodinovém průměru alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2. Varování se pak vyhlašuje za obdobných podmínek, pokud koncentrace ozónu překročí 240 μg/m3 v průměru za jednu hodinu.

Jak vzniká fotochemický smog? 

V troposféře vzniká ozón společným působením slunečního záření a chemických látek, kterým říkáme prekurzory ozónu. Mezi ně patří metan, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a těkavé organické látky. Protože tyto látky ve značné míře unikají například z výfuků automobilů, byl poprvé popsán ve 20. století ve slunné a na automobily bohaté Kalifornii. Podle tamního nejlidnatějšího města Los Angeles se mu také podle někdy říká losangelský smog. 

Množství slunečního záření ovlivnit nemůžeme, můžeme snížit negativní dopady ozónu na lidské zdraví nebo na klima tím, že omezíme vypouštění oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, metanu a dalších těkavých organických látek.  

Třetí nejdůležitější skleníkový plyn 

Přízemní ozón patří také mezi významné skleníkové plyny. Podle Světové meteorologické organizace došlo na severní polokouli během posledních 100 let asi ke trojnásobnému zvýšení koncentrace ozónu. Proto se ozón stal po oxidu uhličitém a metanu třetím nejdůležitějším plynem, kterým se člověk podílí zesílení globálního skleníkového efektu, jež vede ke změně klimatu.  

Mohlo by se hodit…
Sledujte předpověď počasí, případně přímo aktuální koncentrace ozónu ve svém okolí, na internetové stránce Českého hydrometeorologického ústavu. Ve dnech s vysokými koncentracemi ozónu omezte fyzicky náročné pracovní aktivity či sportování (např. běh, cyklistika, plavání). Případně je přesuňte do brzkých ranních hodin, kdy bývají koncentrace ozónu nejnižší.

Pořad: Zdraví „v cajku“  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: úterý 09:25; repríza neděle 08:50  |  Délka pořadu: 5 minuty  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Od 18.12.2017 22:55 do 19.12.2017 01:00; na silnici 203 u obce Blatnice okres Plzeň-sever; nehoda; Havárie dodávky do příkopu. PČR na místo.
  D5, mezi km 64.4 a 63.4, ve směru Praha, práce na silnici, zpevněná krajnice (odstavný pruh) uzavřená, Od 11.12.2017 10:32 Do 31.01.2018 18:00, omezení krajnice do doby opravy svodidel na krajnici po ...
  Od 18.12.2017 08:55 do 19.12.2017 09:00; na silnici v obci Plzeň , délka 835m; ledovka; Nesjízdná komunikace, souvislá vrstva ledu.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace