UV záření proniká i přes mraky
Sluneční záření působí na lidské zdraví v mnoha ohledech blahodárně, hlavně na psychiku a na vznik vitamínu D v kůži. Sluneční paprsky jsou ale složeny z několika složek s různými účinky a především působení slunečního ultrafialového (UV) záření je spojeno také s řadou negativních vlivů a zdravotních rizik.
Z čeho se skládá sluneční záření?
Sluneční paprsky obsahují záření o různých vlnových délkách, které se podstatně liší svými účinky na lidské tělo. Více než polovina běžného slunečního záření je tvořena viditelným světlem, které zaznamenávají naše oči. Toto záření má vlnovou délku 400 až 780 nanometrů. Druhou velkou část záření slunce představují vlny delší než 780 nm, které označujeme jako infračervené záření a které naše tělo vnímá v podobě tepla. Vlny kratší než 400 nm tvoří jen několik málo procent slunečních paprsků, ale mohou pro naše zdraví představovat významný zdravotní problém.
Jak snadno se spálíte? Zjistěte svůj fototyp
Různí lidé jsou na působení slunečního záření různě citliví. Proto se někdo snadněji opálí, jiný naopak spíše spálí. Podle vlastností kůže odborníci rozlišují celkem 6 různých fototypů, přičemž u nás se běžně vyskytují 4 základní. Pokud máte velmi světlou kůži, husté pihy, rezavé vlasy a modré oči, jste fototyp I, který má jen velmi slabou pigmentaci kůže, prakticky vždy se spálí, vaše kůže nezhnědne a brzy po případném opálení se oloupe.
Lidé se světlou kůží, řídkými pihami, blond až světle hnědými vlasy a modrýma, zelenýma či šedýma očima mívají fototyp II. Po oslunění se slabě pigmentují, snadno se spálí a jejich kůže se loupe.
Jako fototyp IV se označují lidé se světle hnědou či olivovou pokožkou, s tmavými vlasy a tmavýma očima. Ti se poměrně snadnou a rychle opálí a spálí se jen výjimečně. Většina lidí v Česku jsou lidé s fototypem III, kteří mají mírnou reakci na oslunění, někdy jejich kůže zrudne, ale postupně pigmentuje. Nejvyšší fototypy jsou vyhrazeny například indiánům nebo černochům.
Jak UV záření působí na naše tělo?
Ultrafialové záření není lidským okem viditelné a má vlnovou délku 100 až 400 nm, přičemž nejnebezpečnější krátkovlnné záření UVC je pohlcováno ozonovou vrstvou Země a na povrch prakticky nedopadá. Nejhojněji zastoupené záření UVA (320 až 400 nm) vyvolá nedlouho po ozáření kůže její zhnědnutí, které však přetrvává jen omezenou dobou. Středněvlnné záření UVB (280 až 315 nm) tvoří na povrchu Země jen zhruba 1 až 10% UV záření. Ale při pohlcení v kůži může vést k jejímu začervenání až spálení a ke vzniku puchýřů.
Po odeznění těchto projevů dochází ke zhnědnutí kůže, které má trvalejší povahu. Na druhou stranu, ale UVB záření způsobuje i chronická poškození kůže. Dlouhodobě vede působení UV záření k suchosti kůže, tvorbě vrásek, povolení podkožního vaziva, pigmentovým skvrnám až ke vzniku některých typů rakoviny kůže, včetně velmi zhoubného melanomu.
Očím slunce nesvědčí
UV záření může negativně působit také na lidské oko a vést k poškození zraku. Dráždí spojivku a rohovku oka, takže může vyvolat zánět spojivek, zmnožení spojivkové tkáně nebo zánět rohovky. Dlouhodobé působení vysokých dávek UV záření na oční čočku pak může vést k jejímu poškození až ke vzniku šedého zákalu.
Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.
Jak se chránit před sluncem?
V letních měsících lékaři doporučují úpravu denního režimu, tak abychom se co nejméně vystavovali polednímu sluncí. Zejména mezi 11. až 15. hodinou, kdy je sluneční záření nejintenzivnější bychom se přímé slunce měli raději vyhnout. Významná je také ochrana prostřednictvím vhodného vzdušného oděvu, který pokrývá co největší část těla. Zapomenout bychom rozhodně neměli ani na vhodnou pokrývku hlavu v podobě klobouku s širokou krempou, který chrání nejen temeno hlavy a obličej, ale také uši a krk. Před UV zářením bychom měli chránit také svoje oči, a to vhodnými brýlemi, nejlépe s širokými nosníky obrub, s označením „UV 400“ a přiléhajícími k tváři. Tyto kroky je vhodné zkombinovat také s použitím ochranného kosmetického prostředku, kterým se poněkud nevhodně říká „opalovací krémy“.
Myslete na děti
Zvláštní pozornost bychom měli věnovat zdraví dětí, přičemž v případě kojenců a batolat odborníci doporučují nevystavovat je přímému slunečnímu záření vůbec. I u dětí bychom měli myslet na vhodné oblečení, včetně ochrany hlavy a očí. Měli bychom si uvědomit, že děti na rozdíl od dospělých nemají zkušenosti s působením slunce a že jejich organismus se může také snadněji přehřát. Navíc případné spálení pokožky v dětství zvyšuje riziko vzniku některých nádorů v pozdějším věku.
- Zvláštní pozornost věnujte ochraně před sluncem při pobytu u moře nebo ve vysokých horách, kde může být intenzita UV záření silnější než v podmínkách, na které jste zvyklí doma.
- Nenechte se ošálit svým pocitem ze zamračeného nebe a i tak myslete na svou ochranu. UV záření proniká i přes mraky a spálit se tak můžete třeba i na delším letním výletě za podmračeného počasí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
