Na severu Plzeňska chtějí obnovit starou plaskou cestu

13. březen 2015

Na severním Plzeňsku se snaží obnovit starou plaskou cestu. Ta fungovala jako středověká komunikace v okolí cisterciáckého kláštera v Plasích už ve 12. století. Zhruba deset kilometrů dlouhá cesta spojovala plaský klášter s jeho hospodářskými dvory a s poutním kostelem.

Jako řada podobných stezek zanikla během minulého režimu. Část byla rozorána a stala se součástí rozsáhlých zemědělských ploch. Velkou roli při jejich obnově teď hrají místní sdružení, dobrovolníci a spolky.

„Je to historická cesta, která má středověké kořeny. Spojovala plaský klášter, hospodářský dvůr Sechutice, Mariánskou Týnici jako poutní místo a ještě dvůr Hubenov," popisuje trasu staré plaské cesty Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici a zároveň jedna z hlavních iniciátorek obnovy cesty.

„O té cestě se hodně mluví, ale bohužel není dnes v technickém stavu tak, aby byla průchozí. Krajina je obhospodařována zemědělci bez ohledu na původní trasy cest," vysvětluje Irena Bukačová.

Nadační fond Mariánská Týnice se podle ní už více než 10 let snaží cestu postupně obnovit. „Trochu se bojuje o to, aby se cesty obnovily a aby krajina získala parametry, jaké měla. To znamená, aby to byla krajina otevřená pro lidi a aby to nebyly jen velké širé lány," dodává Bukačová.

Podél cesty vznikla naučná stezka

O obnovu plaské cesty se snaží i občanské sdružení Stará cesta, které už vytvořilo podél cesty naučnou stezku, řekl předseda sdružení Miloslav Hurt.

„Proto, aby se dostala do podvědomí lidí, turistů, historiků a návštěvníků celé oblasti, jsme se rozhodli, že propagaci provedeme formou naučné stezky. Mají tam být zastavení a každé zastavení charakterizuje nějaký krajinný nebo pracovní nebo historický prvek. A vlastně tak provádí návštěvníka krajinou," říká Hurt.

V současné době je obnovená více než polovina původní staré plaské cesty, a to ve směru od Plas až po sochu svatého Jana Nepomuckého. Cestu opět zdobí nové aleje, lavičky nebo obnovené drobné sakrální památky.

„Musím vyslat obrovský dík Lesům České republiky za to, že nám pomohly rehabilitovat cestu z Plas ke svatému Janu. Komplikace nastala od sv. Jana k sechutickému dvoru, kde původní cesta vedla přímo ke dvoru, ale bohužel byla rozorána, takže jsme museli odbočit s trasou přes oborský rybník a vracet se zpátky potom k sechutickému dvoru," popisuje Miloslav Hurt.

To je podle Miloslava Hurta první problematický úsek, kde zřejmě bude muset obnovená cesta vybočit z původní trasy staré plaské cesty. Další úsek od dvora Sechutice k Zelenému Kříži se zachoval a zbývá na něm podle něj vysadit aleje.

„Velmi obtížný terén bude od Zeleného Kříže do Mariánské Týnice, protože tam cesty nebyly specifikované a vlastně ani cisterciáni v minulosti ještě nestačili dotáhnout celý projekt do konce, protože je zrušili," doplňuje Hurt.

A proč je podle Miloslava Hurta vůbec důležité snažit se historické cesty obnovit? „Když pochopíme funkci krajiny, tak zjistíme, že pokud kráčíte po takovéto cestě, máte příjemný pocit návratu historie, kultivované krajiny. A myslím, že to je právě moderní pojetí cestovního ruchu. Už to není o moři, už to není o horách tolik, jako o vyhledávání zajímavostí v našem regionu, v naší české krajině. A to je nesmírně důležitá věc," říká na závěr předseda občanské sdružení Stará cesta Miloslav Hurt.

Podle archivních záznamů existovala plaská cesta dlouhých osm století. Jestli se teď podaří její obnovu dokončit, bude záležet hlavně na přístupu okolních obcí i zemědělců, kteří v těchto místech hospodaří.

autor: čer
Spustit audio