Na Šumavě revitalizují rašeliniště a mokřady, všechny ale zachránit nepůjde

23. červenec 2015

V Národním parku Šumava probíhá revitalizace dalších potoků, rašelinišť a mokřadů. Správa parku na nich pracuje už od roku 1999.

Jako první se obnovy dočkala Kamerální slať nedaleko Roklanské chaty, od té doby už správa revitalizovala téměř 600 hektarů rašelinišť. Letos se pracuje na rašeliništích u Zhůřského potoka a vzhledem k tomu, že správa parku revitalizuje také kilometry napřímených potoků, pracuje se i na Žlebském potoce a okolních mokřadech a také na Jedlovém potoce u Soumarského mostu. Revitalizace všech těchto lokalit by měla skončit v listopadu, přijde téměř na 11 milionů korun a je plně hrazena z dotací státního fondu životního prostředí.

Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť a skoro dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. To přitom může znamenat i úplný zánik rašeliniště. Spolu s ním pak zmizí nejen přirozená zásobárna vody, ale hlavně i daný, a pro Šumavu tak charakteristický biotop.

„S vysoušením se začalo už v 19. století, ale ty nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech století minulého. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo právě údržba zemědělské půdy," vysvětlil mluvčí národního parku Šumava Jan Dvořák.

Revitalizační práce se v co největší míře provádějí ručně. Technika se používá jen tehdy, když je to nutné, ale i ta musí být co nejšetrnější. Proto se využívají například odlehčené, tak zvané bahenní bagry se širokými pásy.

Všechna odvodněná rašeliniště se ale obnovit nepodaří. Podle průzkumu je jich k obnově vhodná jen zhruba polovina, s tím, že tedy část už je hotova. Pro příští roky jsou v plánu revitalizace v oblasti Filipohuťského polesí, na Ptačí slati nebo Uhlíkovský potok ve Vltavském luhu.

Pohled do vytěženého rašeliniště na Červeném blatu
autoři: Směna ČRo Plzeň , en
Spustit audio