Komunitní zahrada v plzeňském DEPU se už začíná zelenat, letos nabídne i několik novinek

K pěstování rajčat nebo jahod dnes už není třeba mít vlastní zahradu. Stačí pytel se zeminou na balkóně nebo truhlík za oknem. V posledních letech také roste obliba komunitních zahrad ve velkých městech. Jedna taková vznikla v areálu Depa2015 v Plzni, kde dříve sídlily dopravní podniky. Na záhoncích tam dnes klíčí ředkvičky a saláty.

„V dnešní době je složitější něco pěstovat v bytovce a člověk nemá čas běhat na zahrádky, někde na kraji města. V Depu 2015 máme kancelář, tak jsme si s kolegy řekli, že si tady uděláme takový záhonek. A je to právě takové zpříjemnění při práci, že si člověk během obědové pauzy vyběhne ven a může si tady na pět minut něco zalít a podívat se, jak to roste," uvedl jeden ze zahrádkářů, kteří si v areálu pronajali záhon, Marek Sivák.

Záhonky v Depu 2015 jsou na betonové ploše hned vedle haly, kde se dříve opravovaly trolejbusy. Při jejich tvorbě se využívá hlavně materiál, který je určený do odpadu. Základní záhon má velikost zhruba jeden metr čtvereční, je složený ze čtyř palet a naplněný zeminou.

„Aby zemina nevypadávala, tak je tam samozřejmě folie, podloží z pilin a záhonky jsou vyvýšené, takže je to vhodné i pro starší lidi. Nemusí se ohýbat až k zemi a podobně. Ideální je to na pěstování papriky, rajčat, bylinek. My jsme zde zasadili třeba i víno, pak samozřejmě nějaké jahody a podobně," popsal správce komunitní zahrady v Depu 2015 Ondřej Brzický.

Oddech i cesta k soběstačnosti

Komunitní pěstování tak nabízí lidem nejen příjemný relax, ale motivuje je také k tomu, jak být potravinově soběstační. Dalším benefitem, který komunitní zahrada nabízí, je prostor k setkávání. Lidé tam mohou například i grilovat.

Letošní druhá sezona existence komunitní zahrady v plzeňském Depu 2015 nabízí několik novinek. Provozovatelé například instalují podokapové svody, které mají zachytávat dešťovou vodu a svádět ji do velké nádrže, kde pak bude připravena na zalévání. Další novinkou jsou také tři včelstva, která správci zahrady umístili na střechu. Vyrábějí si tady také vlastní substrát a nabízejí okolním restauracím druhotné zpracování bio odpadu.

„Chceme být stoprocentně nezávislí a ukázat například školkám nebo malým dětským skupinám, jak může fungovat koloběh přírody tady uprostřed města," řekl Ondřej Brzický.

Správci komunitní zahrady v plzeňském Depu navíc připravují i kurzy věnované kompostování, zavlažování a také střešnímu včelaření.